Sloka 11.39
vāyur yamo ’gnir varuṇaḥ śaśāṅkaḥ
prajāpatis tvaṁ prapitāmahaś ca
namo namas te ’stu sahasra-kṛtvaḥ
punaś ca bhūyo ’pi namo namas te
vāyuḥ — vzduch; yamaḥ — vládce; agniḥ — oheň; varuṇaḥ — voda; śaśa-aṅkaḥ — Měsíc; prajāpatiḥ — Brahmā; tvam — Ty; prapitāmahaḥ — praděd; ca — také; namaḥ — klaním se; namaḥ — znovu se klaním; te — Tobě; astu — nechť; sahasra-kṛtvaḥ — tisíckrát; punaḥ ca — a znovu; bhūyaḥ — znovu; api — také; namaḥ — vzdávám úctu; namaḥ te — vzdávám Ti úctu.
Jsi vzduch a jsi nejvyšší vládce! Jsi oheň, voda a Měsíc! Jsi první živý tvor Brahmā a praděd. Tisíckrát se Ti proto uctivě klaním, znovu a znovu!
Arjuna tu oslovuje Pána jako vzduch, protože všudypřítomný vzduch je nejdůležitějším zastoupením všech polobohů. Dále Ho oslovuje jako praděda, protože Kṛṣṇa je otcem Brahmy, prvního živého tvora ve vesmíru.