Sloka 2.72
eṣā brāhmī sthitiḥ pārtha
naināṁ prāpya vimuhyati
sthitvāsyām anta-kāle ’pi
brahma-nirvāṇam ṛcchati
eṣā — toto; brāhmī — duchovní; sthitiḥ — stav; pārtha — ó synu Pṛthy; na — nikdy; enām — tohoto; prāpya — když dosáhne; vimuhyati — je zmatený; sthitvā — když setrvává; asyām — v tomto; anta-kāle — na konci života; api — také; brahma-nirvāṇam — do duchovního království Boha; ṛcchati — dospěje.
Tak vypadá duchovní a božský život, a kdo se na tuto úroveň dostane, už není zmatený. I kdyby do tohoto stavu dospěl až v hodině smrti, může vejít do Božího království.
Vědomí Kṛṣṇy neboli božského života může člověk dosáhnout okamžitě, ve vteřině, anebo ho nemusí dosáhnout ani za milióny životů. Je to jen otázka poznání a přijetí skutečnosti. Khaṭvāṅga Mahārāja dosáhl tohoto stavu až několik minut před smrtí, když se odevzdal Kṛṣṇovi. Nirvāṇa znamená ukončení materialistického způsobu života. Podle buddhistické filozofie nebude po tomto hmotném životě následovat nic než prázdnota, ale Bhagavad-gītā učí něco jiného. Po završení hmotného života začíná skutečný život. Nekultivovanému materialistovi stačí vědět, že tento materialistický způsob života musí skončit, ale pro duchovně pokročilé je tu pak další život. Má-li člověk to štěstí, že si ještě před ukončením nynějšího života osvojí vědomí Kṛṣṇy, dostává se okamžitě na úroveň zvanou brahma-nirvāṇa. Boží království a oddaná služba Pánu se od sebe neliší. Obojí je na absolutní úrovni, takže kdo je zapojený do transcendentální láskyplné služby Pánu, již dospěl do duchovního království. V hmotném světě se všechno dělá pro smyslový požitek, zatímco v duchovním světě se všechno dělá s vědomím Kṛṣṇy. Osvojit si vědomí Kṛṣṇy již v tomto životě znamená zároveň dosáhnout Brahmanu a ten, kdo je pohroužený ve vědomí Kṛṣṇy, již vešel do Božího království.
Brahman je pravým opakem hmoty. Brāhmī sthiti proto znamená „nikoliv na úrovni hmotných činností“. Oddanou službu Pánu Bhagavad-gītā uznává za činnost na úrovni osvobození (sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate). Brāhmī sthiti je tudíž stavem vysvobození z hmotného zajetí.
Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura ve svém stručném shrnutí uvádí, že tato druhá kapitola představuje obsah celého díla. Tématy Bhagavad-gīty jsou karma-yoga, jñāna-yoga a bhakti-yoga. Ve druhé kapitole se jasně probírá karma-yoga a jñāna-yoga a rovněž je zde předběžná zmínka o bhakti-yoze, což vyjadřuje, o čem celý text pojednává.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke druhé kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o jejím obsahu.