Sloka 3.8
niyataṁ kuru karma tvaṁ
karma jyāyo hy akarmaṇaḥ
śarīra-yātrāpi ca te
na prasidhyed akarmaṇaḥ
niyatam — předepsané; kuru — konej; karma — povinnosti; tvam — ty; karma — jednání; jyāyaḥ — lepší; hi — jistě; akarmaṇaḥ — než nečinnost; śarīra — těla; yātrā — udržování při životě; api — dokonce; ca — také; te — tvoje; na — nikdy; prasidhyet — uskuteční se; akarmaṇaḥ — bez činnosti.
Konej své předepsané povinnosti, neboť takové jednání je lepší než nečinnost. Bez činnosti nemůžeš ani udržet při životě hmotné tělo.
Je mnoho nepravých asketů, kteří předstírají, že navzdory vznešenému původu a úspěšné kariéře obětovali všechno rozvoji duchovního života. Pán Kṛṣṇa nechtěl, aby se Arjuna stal takovým pokrytcem. Naopak si přál, aby Arjuna konal své předepsané povinnosti, náležící kṣatriyům. Arjuna byl ženatý muž a vojevůdce, a proto bylo pro něho lepší zůstat v tomto postavení a plnit své příslušné náboženské povinnosti. Takové jednání postupně očistí srdce světského člověka od hmotného znečištění. Takzvané odříkání s vidinou živobytí rozhodně neschvaluje ani Pán, ani žádné náboženské písmo. Člověk musí přece jen něco dělat, aby udržel duši a tělo pohromadě. Neměl by se zříkat činnosti z rozmaru, aniž by očistil své materialistické sklony. Každý, kdo je v hmotném světě, má nečisté sklony panovat hmotné přírodě neboli uspokojovat své smysly. Těchto nečistých sklonů je třeba se zbavit. Dokud to člověk neudělá vykonáváním předepsaných povinností, v žádném případě by se neměl snažit stát takzvaným transcendentalistou, který žije na úkor druhých.