Sloka 6.26
yato yato niścalati
manaś cañcalam asthiram
tatas tato niyamyaitad
ātmany eva vaśaṁ nayet
yataḥ yataḥ — kamkoliv; niścalati — žene se; manaḥ — mysl; cañcalam — přelétavá; asthiram — nestálá; tataḥ tataḥ — odtamtud; niyamya — poté, co usměrní; etat — tuto; ātmani — ke svému já; eva — jistě; vaśam — pod vládu; nayet — musí přivést.
Ať už se mysl pro svou přelétavou a nestálou povahu zatoulá kamkoliv, jógí ji musí usměrnit a znovu přivést pod svou vládu.
Mysl je svou povahou přelétavá a nestálá. Ale seberealizovaný jógí musí mysl ovládat; ne že mysl bude ovládat jeho. Ten, kdo ovládá mysl (a tím pádem i smysly), se nazývá gosvāmī nebo svāmī a ten, kdo je pod vládou mysli, se nazývá go-dāsa neboli služebník smyslů. Gosvāmī zná úroveň smyslového štěstí. Transcendentální smyslové štěstí přichází, když smysly slouží Hṛṣīkeśovi, svrchovanému vlastníkovi smyslů – Kṛṣṇovi. Služba Kṛṣṇovi očištěnými smysly se nazývá vědomí Kṛṣṇy. Tak se dají smysly úplně ovládnout, a co víc, je to nejvyšší dokonalost jógy.