Sloka 6.3
ārurukṣor muner yogaṁ
karma kāraṇam ucyate
yogārūḍhasya tasyaiva
śamaḥ kāraṇam ucyate
ārurukṣoḥ — který právě začal cvičit jógu; muneḥ — mudrce; yogam — osmistupňový jógový systém; karma — činnost; kāraṇam — prostředek; ucyate — je řečeno, že je; yoga — osmistupňovou jógu; ārūḍhasya — toho, kdo dovršil; tasya — jeho; eva — jistě; śamaḥ — ukončení všech hmotných činností; kāraṇam — prostředek; ucyate — je řečeno, že je.
Je řečeno, že činy jsou prostředkem pro toho, kdo s osmistupňovým systémem jógy teprve začíná, a ukončení všech hmotných činností je prostředkem pro toho, kdo se v józe už ustálil.
Proces, pomocí kterého se člověk může spojit s Nejvyšším, se nazývá jóga a dá se přirovnat k žebříku umožňujícímu dosáhnout nejvyšší duchovní realizace. Tento žebřík začíná u nejnižšího hmotného stavu živé bytosti a vede k dokonalé seberealizaci v čistém duchovním životě. Jeho příčky, odpovídající různým úrovním pokročilosti, mají různá jména. Celý žebřík se však nazývá jóga a dělí se na tři části, jimiž jsou jñāna-yoga, dhyāna-yoga a bhakti-yoga. Nastupování na první příčky žebříku se nazývá stádium yogārurukṣu a nejvyšší příčka je úrovní yogārūḍha.
Co se týče osmistupňového systému jógy, počáteční pokusy dospět k meditaci dodržováním usměrňujících zásad a pomocí různých sedů (což jsou víceméně tělesná cvičení) se řadí mezi hmotné plodonosné činnosti. Jejich cílem je dosáhnout úplné vyrovnanosti mysli a ovládnutí smyslů. Když si člověk osvojí umění meditace, všech rušivých hmotných činností pak zanechá.
Ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, je ale už od začátku na úrovni meditace, protože pořád myslí na Kṛṣṇu. A jelikož neustále slouží Kṛṣṇovi, rozumí se, že už skončil s hmotným jednáním.