Sloka 6.47

Tady je důležité slovo bhajate. Bhajate pochází ze slovesného kořene bhaj a používá se ho k vyjádření služby. Slovo „uctívat“ nemá úplně stejný význam jako bhaj. Uctívat znamená někoho zbožňovat, projevovat někomu vznešenému úctu. Ale služba naplněná láskou a vírou náleží Nejvyšší Osobnosti Božství. Tomu, kdo neuctívá nějakého ctihodného člověka nebo poloboha, se dá vytknout, že je nezdvořilý, ale službě Nejvyššímu Pánu se nikdo nemůže vyhýbat bez vážných následků. Každá živá bytost je nedílnou částí Nejvyšší Osobnosti Božství, a její přirozeností je tedy dáno, že má Nejvyššímu Pánu sloužit. Jestliže to nedělá, poklesne. Bhāgavatam (11.5.3) to potvrzuje:

„Každý, kdo zanedbává svou povinnost a neslouží původnímu Pánu, který je zdrojem všech živých bytostí, poklesne ze svého věčného, přirozeného postavení.“

I v tomto verši je stejné slovo, bhajanti. Bhajanti se tedy může vztahovat jedině k Nejvyššímu Pánu, a k nikomu jinému. Slovo „uctívat“ je vhodné ve vztahu k polobohům nebo jakékoliv jiné obyčejné živé bytosti. Slovo avajānanti, použité v tomto verši ze Śrīmad-Bhāgavatamu, nalezneme také v Bhagavad-gītě. Avajānanti māṁ mūḍhāḥ – „Jedině hlupáci a darebáci se vysmívají Pánu Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství.“ Tito hlupáci si troufají psát komentáře k Bhagavad-gītě, aniž by chtěli Pánovi sloužit. Pak nedovedou náležitě rozlišovat mezi slovem bhajanti a slovem „uctívat“.

Všechny druhy jógy vrcholí bhakti-yogou. Ostatní jógy jsou jen způsoby, jak dospět k bhakti v bhakti-yoze. Jógou se ve skutečnosti rozumí bhakti-yoga; všechny ostatní jógy jsou etapy na cestě k bhakti-yoze. Od karma-yogy na začátku po bhakti-yogu na konci vede dlouhá cesta seberealizace. Karma-yoga neboli činnost bez touhy po plodech je začátkem této cesty. Když pomocí karma-yogy člověk získá poznání a naučí se odříkání, dostává se na úroveň jñāna-yogy. Když ke jñāna-yoze přidá meditaci o Nadduši za pomoci různých tělesných cviků a upnutí mysli na Pána, dospívá do stádia aṣṭāṅga-yogy. A když překoná aṣṭāṅga-yogu a dojde až k Nejvyšší Osobnosti Božství Kṛṣṇovi, dosáhl bhakti-yogy, která je vrcholem. Bhakti-yoga je ve skutečnosti konečný cíl, ale abychom ji mohli podrobně analyzovat, musíme porozumět i těmto ostatním, nižším jógám. Jógí, který se nezastavuje a jde stále dál, je tedy na pravé cestě k věčnému štěstí. Ten, kdo se na určitém stupni zastaví a další pokrok už nedělá, dostává odpovídající označení: karma-yogī, jñāna-yogī či dhyāna-yogī, rāja-yogī, haṭha-yogī a tak dále. Pokud má někdo ale to štěstí, že dospěl až na úroveň bhakti-yogy, rozumí se, že všechny ostatní jógy už překonal. Být si vědomý Kṛṣṇy je tedy nejvyšším stádiem jógy, stejně jako když mluvíme o Himálaji, máme na mysli hory s různými vrcholy, ale Mount Everest je z nich nejvyšší.

Je veliké štěstí, když někdo cestou bhakti-yogy dojde k vědomí Kṛṣṇy a je tak podle védských pokynů v dobrém postavení. Ideální jógí soustředí pozornost na Kṛṣṇu, který má jméno Śyāmasundara a má nádhernou barvu mraku, Jeho tvář podobná lotosu září jako slunce, má krásné šaty s blyštivými drahokamy a tělo ověnčené květinovou girlandou. Všechny strany osvětluje svým oslnivým jasem zvaným brahma-jyoti. Inkarnuje v různých podobách jako Rāma, Nṛsiṁha, Varāha a Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, a sestupuje jako lidská bytost, jako syn matky Yaśody, a je známý pod jmény Kṛṣṇa, Govinda a Vāsudeva. Je dokonalým dítětem, manželem, přítelem a pánem a oplývá všemi druhy bohatství a transcendentálních vlastností. Když si je někdo stále plně vědomý těchto Pánových rysů, je to nejdokonalejší jógí.

Tohoto stádia nejvyšší dokonalosti jógy je možné dosáhnout jedině bhakti-yogou, což potvrzují všechna védská písma:

„Jen těm velkým duším, které mají naprostou víru v Pána i v duchovního učitele, je automaticky vyjeven veškerý smysl védského poznání.“ (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.23)

Bhaktir asya bhajanaṁ tad ihāmutropādhi-nairāsyenāmuṣmin manaḥ-kalpanam, etad eva naiṣkarmyam – „Bhakti znamená oddaná služba Pánu bez touhy po hmotném zisku, v tomto i v příštím životě. Těchto sklonů se člověk musí zbavit a svou mysl úplně pohroužit do Nejvyššího. To znamená naiṣkarmya.“ (Gopāla-tāpanī Upaniṣad 1.15)

Toto jsou některé z prostředků praktikování bhakti neboli vědomí Kṛṣṇy, což je nejdokonalejší stádium jógy.