No edit permissions for isiZulu

Sloka 8.22

puruṣaḥ sa paraḥ pārtha
bhaktyā labhyas tv ananyayā
yasyāntaḥ-sthāni bhūtāni
yena sarvam idaṁ tatam

puruṣaḥ — Nejvyšší Osobnost; saḥ — On; paraḥ — Nejvyšší, jehož nikdo nepřevyšuje; pārtha — ó synu Pṛthy; bhaktyā — oddanou službou; labhyaḥ — dosažitelný; tu — ale; ananyayā — čistou, bez odchýlení; yasya — Jeho; antaḥ-sthāni — uvnitř; bhūtāni — celý tento hmotný projev; yena — jímž; sarvam — všechno; idam — to, co vidíme; tatam — je prostoupené.

K Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, který je větší než všichni ostatní, se dá dospět čistou oddaností. I když přebývá ve svém sídle, je všeprostupující a všechno spočívá v Něm.

Tady je jasně řečeno, že nejvyšším cílem, odkud se nikdo nevrací, je sídlo Kṛṣṇy, Nejvyšší Osoby. Brahma-saṁhitā líčí toto svrchované sídlo slovy ānanda-cinmaya-rasa – všechno je tam naplněné duchovní blažeností. Veškerou rozmanitost, která se tam projevuje, tvoří duchovní blaženost, nic tam není hmotné. Tato rozmanitost je duchovní expanzí samotného Nejvyššího Pána. Tam je také projevená duchovní, vyšší energie, popsaná v sedmé kapitole. Co se týče hmotného světa, přestože Pán nikdy neopouští své svrchované sídlo, Goloku, zároveň všechno prostupuje i zde svou hmotnou energií. Skrze svou duchovní a hmotnou energii je tedy přítomný všude – v hmotném i duchovním světě. Yasyāntaḥ-sthāni vyjadřuje, že všechno je v Něm, to znamená v některé z Jeho energií, buď duchovní, nebo hmotné. Prostřednictvím těchto dvou energií je Pán všeprostupující.

Dostat se do Kṛṣṇova svrchovaného sídla nebo na některé jiné, nesčetné vaikuṇṭhské planety je možné jedině díky bhakti, oddané službě, proto je zde použité slovo bhaktyā. Žádný jiný proces člověku nepomůže tohoto cíle dosáhnout. Védy (Gopāla-tāpanī Upaniṣad 1.21) také popisují svrchované sídlo a Nejvyšší Osobnost Božství. Eko vaśī sarva-gaḥ kṛṣṇaḥ – v tomto sídle existuje jen jedna Nejvyšší Osobnost Božství, jménem Kṛṣṇa. Je nejmilostivějším Božstvem, a přestože je jeden, expanduje se do miliónů úplných expanzí. Védy Ho přirovnávají ke stromu, který stojí bez hnutí, a přesto dává mnoho různých plodů a květů a mění listí. Úplné expanze Pána, vládnoucí na vaikuṇṭhských planetách, jsou čtyřruké a nesou různá jména: Puruṣottama, Trivikrama, Keśava, Mādhava, Aniruddha, Hṛṣīkeśa, Saṅkarṣaṇa, Pradyumna, Śrīdhara, Vāsudeva, Dāmodara, Janārdana, Nārāyaṇa, Vāmana, Padmanābha a tak dále.

Brahma-saṁhitā (5.37) rovněž dokládá: goloka eva nivasaty akhilātma-bhūtaḥ – i když Pán zůstává ve svém svrchovaném sídle Goloce Vṛndāvanu, prostupuje vším, aby vše probíhalo tak, jak má. Ve Védách (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.8) stojí: parāsya śaktir vividhaiva śrūyate/ svābhāvikī jñāna-bala-kriyā ca – Jeho energie se rozpínají tak, že bezchybně a systematicky řídí vše ve vesmírném projevu, i když je samotný Nejvyšší Pán nesmírně daleko.

« Previous Next »