TEXT 22
puruṣaḥ sa paraḥ pārtha
bhaktyā labhyas tv ananyayā
yasyāntaḥ-sthāni bhūtāni
yena sarvam idaṁ tatam
puruṣaḥ — Nejvyšší Osobnost; saḥ — On; paraḥ — Nejvyšší, jehož nikdo nepřevyšuje; pārtha — ó synu Pṛthy; bhaktyā — oddanou službou; labhyaḥ — dosažitelný; tu — ale; ananyayā — čistou, bez odchýlení; yasya — Jeho; antaḥ-sthāni — uvnitř; bhūtāni — celý tento hmotný projev; yena — jímž; sarvam — vše; idam — co vidíme; tatam — je prostoupeno.
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž převyšuje všechny, je dosažitelný čistou oddaností. Třebaže je ve svém sídle, prostupuje vším a vše spočívá v Něm, synu Pṛthy.
Zde je jasně řečeno, že nejvyšším cílem a místem, odkud se již nikdo nevrací, je sídlo Kṛṣṇy, Nejvyšší Osoby. Brahma-saṁhitā líčí toto svrchované sídlo slovy ānanda-cinmaya-rasa — jako místo, kde vše oplývá duchovní blažeností. Veškerou rozmanitost, která se tam projevuje, charakterizuje duchovní blaženost; nic tam není hmotné. Tato rozmanitost je duchovní expanzí samotného Nejvyššího Pána, neboť—jak bylo vysvětleno v sedmé kapitole — vše je tam projevem duchovní energie. Co se týče hmotného světa, je skutečností, že Pán nikdy neopouští své svrchované sídlo, a přesto zde zároveň vše prostupuje hmotnou energií. Svou duchovní a hmotnou energií je tedy přítomen všude—v hmotných vesmírech i v duchovním světě. Yasyāntaḥ-sthāni znamená, že vše je udržováno v Něm; buď v Jeho duchovní, nebo hmotné energii. Prostřednictvím těchto dvou energií je Pán všeprostupující.
Dostat se do Kṛṣṇova svrchovaného sídla či na nesčetné vaikunthské planety je možné jedině díky bhakti, oddané službě, což je zde jasně naznačeno slovem bhaktyā. Žádný jiný proces nepomůže živé bytosti onoho cíle dosáhnout. Vedy (Gopāla-tāpanī Upaniṣad 3.2) rovněž popisují svrchované sídlo a Nejvyšší Osobnost Božství. Eko vaśī sarva-gaḥ kṛṣṇaḥ — v tomto sídle je jeden jediný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jehož jméno je Kṛṣṇa. Je nejmilostivějším Božstvem, a přestože je jeden, expanduje se do miliónů úplných expanzí. Vedy Ho přirovnávají ke stromu, jenž stojí tiše a bez hnutí, a přesto dává mnoho různých plodů a květů a mění listí. Úplné expanze Pána, vládnoucí na vaikunthských planetách, jsou čtyřruké a známé pod různými jmény — Puruṣottama, Trivikrama, Keśava, Mādhava, Aniruddha, Hṛṣīkeśa, Saṅkarṣaṇa, Pradyumna, Śrīdhara, Vāsudeva, Dāmodara, Janārdana, Nārāyaṇa, Vāmana, Padmanābha a tak dále.
Brahma-saṁhitā (5.37) rovněž dokládá, že i když je Pán stále ve svém svrchovaném sídle Goloce Vṛndāvaně, prostupuje vším, aby vše probíhalo tak, jak má (goloka eva nivasaty akhilātma-bhūtaḥ). Ve Vedách (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.8) stojí: parāsya śaktir vividhaiva śrūyate / svābhāvikī jñāna-bala-kriyā ca — Jeho energie se tak rozpínají, že bezchybně a systematicky řídí vše ve vesmírném projevu, přestože samotný Nejvyšší Pán je nesmírně daleko.