Sloka 8.25
dhūmo rātris tathā kṛṣṇaḥ
ṣaṇ-māsā dakṣiṇāyanam
tatra cāndramasaṁ jyotir
yogī prāpya nivartate
dhūmaḥ — kouř; rātriḥ — noc; tathā — také; kṛṣṇaḥ — čtrnáct dní tmavého měsíce; ṣaṭ-māsāḥ — šest měsíců; dakṣiṇa-ayanam — kdy slunce putuje po jižní straně; tatra — tam; cāndramasam — planety Měsíce; jyotiḥ — světla; yogī — mystik; prāpya — poté, co dosáhne; nivartate — vrací se.
Mystik, který opouští tento svět v době kouře, v noci, v období čtrnácti dnů ubývajícího měsíce a během šesti měsíců, kdy slunce putuje na jihu, dospěje na planetu Měsíc, ale pak se zase vrátí.
Ve třetím zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu Kapila Muni říká, že ti, kdo jsou na Zemi mistry v plodonosných činnostech a obětních metodách, se po smrti dostanou na Měsíc. Tam tyto povznesené duše stráví přibližně deset tisíc let času polobohů a poté, co si užívali života pitím soma-rasy, se vrátí zpátky na Zemi. To znamená, že planetu Měsíc obývají živé bytosti vyššího druhu – třebaže je hrubohmotnými smysly nemusíme vnímat.