TEXT 20
atha vyavasthitān dṛṣṭvā
dhārtarāṣṭrān kapi-dhvajaḥ
pravṛtte śastra-sampāte
dhanur udyamya pāṇḍavaḥ
hṛṣīkeśaṁ tadā vākyam
idam āha mahī-pate
atha — potom; vyavasthitān — seřazené; dṛṣṭvā — hledící na; dhārtarāṣṭrān — Dhṛtarāṣṭrovy syny; kapi-dhvajaḥ — ten, jehož vlajka nesla znak Hanumāna; pravṛtte — když se chystal; śastra-sampāte — vystřelit šípy; dhanuḥ — luk; udyamya — pozvedající; pāṇḍavaḥ — syn Pāṇḍua (Arjuna); hṛṣīkeśam — Pánu Kṛṣṇovi; tadā — v tu chvíli; vākyam — slova; idam — tato; āha — řekl; mahī-pate — ó králi.
Na válečném voze s vlajkou nesoucí znak Hanumāna tehdy Arjuna, syn Pāndua, pozvedl svůj luk a připravil se vyslat šípy. Ó králi, Arjuna pohlédl na Dhṛtarāṣṭrovy syny seřazené ve vojenském šiku a poté řekl Pánu Kṛṣṇovi následující slova.
Bitva měla právě začít. Z předchozího údaje vyplývá, že neočekávané uspořádání vojska Pāṇḍuovců, vedených na bitevním poli přímo pokyny Pána Kṛṣṇy, téměř vzalo Dhṛtarāṣṭrovým synům odvahu. Znak Hanumāna na Arjunově vlajce je dalším znamením vítězství, neboť Hanumān pomáhal Pánu Rāmovi v Jeho boji proti Rāvaṇovi, ze kterého Pán Rāma vyšel vítězně. Nyní byli Rāma i Hanumān přítomni na voze Arjuny, aby mu pomáhali. Pán Kṛṣṇa je samotný Rāmacandra a všude tam, kde je Rāma, jsou i Jeho věčný služebník Hanumān a věčná družka Sītā, bohyně štěstí. Arjuna tedy neměl důvod se obávat jakýchkoliv nepřátel. Navíc s ním byl osobně Kṛṣṇa, Pán smyslů, aby ho vedl. Tak mohl Arjuna v bitvě dostávat veškeré dobré rady. Tyto příznivé okolnosti, které Pán připravil svému věčnému odanému, předznamenávaly jisté vítězství.