Kapitola třináctá

TEXTS 1-2: Arjuna řekl: Můj milý Kṛṣṇo, přeji si dozvědět se podrobně o prakṛti (přírodě), puruṣovi (poživateli), poli a znalci pole, poznání a předmětu poznání. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Toto tělo se nazývá pole, synu Kuntī, a ten, kdo tělo zná, je nazýván znalec pole.

TEXT 3: Ó potomku Bharaty, věz, že Já jsem také znalcem, a to ve všech tělech. A rozumět tomuto tělu a jeho znalci se nazývá poznání. To je Můj názor.

TEXT 4: Nyní si prosím ode Mě vyslechni stručný popis tohoto pole působnosti, jaká je jeho povaha, jaké u něho nastávají změny, odkud pochází, kdo je oním znalcem pole a jaký má vliv.

TEXT 5: Toto poznání o poli působnosti a znalci pole popsali různí mudrci v různých védských písmech. Zvláště je podáno ve Vedānta-sūtře, se zachováním dokonalé logiky příčiny a následku.

TEXTS 6-7: Pět hlavních prvků, falešné ego, inteligence, neprojevená příroda, deset smyslů a mysl, pět smyslových objektů, touha, nenávist, štěstí, neštěstí, souhrn výše uvedeného, příznaky života a přesvědčení — to vše je celkově považováno za pole a projevy vzájemného působení jeho složek.

TEXTS 8-12: Pokora, skromnost, nenásilí, snášenlivost, přímost, obracení se na pravého duchovního učitele, čistota, stálost, sebeovládání, zříkání se objektů smyslového požitku, oproštěnost od falešného ega, chápání špatnosti zrození, smrti, stáří a nemoci, neulpívání, nezapletenost s dětmi, manželkou, domovem a ostatními věcmi, vyrovnanost mysli za příjemných i nepříjemných událostí, trvalá a ryzí oddanost Mně, tíhnutí k životu v ústraní, neulpívání na masách lidí, uznávání důležitosti seberealizace a filozofické hledání Absolutní Pravdy — to vše prohlašuji za poznání. Všechno ostatní je naopak nevědomost.

TEXT 13: Nyní vyložím předmět poznání, a když jej poznáš, okusíš věčnost. Brahman, duchovní podstata, jež je bez počátku a závislá na Mně, leží mimo příčinu a následek tohoto hmotného světa.

TEXT 14: Nadduše má ruce a nohy, oči, hlavy, tváře a uši všude. Tak existuje, prostupující vším.

TEXT 15: Je původním zdrojem všech smyslů, a přesto sama smysly nemá. Není poutána, třebaže udržuje při životě všechny živé bytosti. Je transcendentální vůči kvalitám přírody, a zároveň je jejich pánem.

TEXT 16: Nejvyšší Pravda dlí vně i uvnitř všech živých bytostí, pohyblivých i nehybných. Je tak subtilní, že Ji není možné uvidět či poznat hmotnými smysly. Třebaže je velice daleko, je zároveň všem nablízku.

TEXT 17: Přestože se zdá, že Nadduše se dělí mezi všechny bytosti, není nikdy rozdělena. Je jedna jediná. Ačkoliv udržuje při životě všechny živé bytosti, je třeba vědět, že je zároveň také pohlcuje i projevuje.

TEXT 18: Nadduše je zdrojem světla všech svítících těles. Setrvává nad temnotou hmoty a je neprojevená. Je poznáním, předmětem poznání a cílem poznání. Dlí v srdcích všech.

TEXT 19: Takto jsem stručně popsal pole působnosti (tělo), poznání a předmět poznání. Jedině Moji oddaní to mohou dokonale pochopit a tak dosáhnout Mého stavu bytí.

TEXT 20: Věz, že hmotná příroda a živé bytosti nemají počátek. Jejich proměny a kvality hmoty jsou výtvory hmotné přírody.

TEXT 21: Je řečeno, že příroda je příčinou všech hmotných příčin a následků, zatímco živá bytost je příčinou různých strastí a radostí zažívaných v tomto světě.

TEXT 22: Živá bytost žije v hmotné přírodě a užívá jejích tří kvalit. To je způsobeno jejím stykem s touto přírodou. Tak se setkává s dobrem a zlem v různých životních formách.

TEXT 23: V tomto těle je však ještě jiný, transcendentální poživatel — je jím Pán, svrchovaný vlastník, který dohlíží a dává svolení a který má jméno Nadduše.

TEXT 24: Ten, kdo chápe tuto filozofii týkající se hmotné přírody, živé bytosti a vzájemného působení kvalit, dosáhne osvobození. Již se zde znovu nenarodí, bez ohledu na jeho současné postavení.

TEXT 25: Někteří vnímají Nadduši ve svém nitru meditací, jiní rozvojem poznání a další jednáním bez touhy po jeho plodech.

TEXT 26: Další sice nejsou obeznámeni s duchovním poznáním, ale začínají uctívat Pána, Nejvyšší Osobu, když o Něm slyšeli od druhých. Díky svému sklonu naslouchat autoritám i oni překonávají cestu zrození a smrti.

TEXT 27: Ó nejlepší z Bhāratovců, věz, že vše, co existuje — pohyblivé i nehybné — je pouze kombinací pole působnosti a znalce pole.

TEXT 28: Ten, kdo vidí Nadduši doprovázející individuální duši ve všech tělech a ví, že ani duše, ani Nadduše ve zničitelném těle není nikdy zničena, je tím, kdo skutečně vidí.

TEXT 29: Osoba, která vidí Nadduši rovnocenně přítomnou všude, v každé živé bytosti, se svou myslí nedegraduje. Tak přichází do transcendentálního místa určení.

TEXT 30: Ten kdo vidí, že všechny činnosti provádí tělo, které je výtvorem hmotné přírody, a že vlastní já nedělá nic, doopravdy vidí.

TEXT 31: Když rozumný člověk přestane vidět různou totožnost na základě různých hmotných těl a uvidí, že bytosti jsou přítomny všude, pozná Brahman.

TEXT 32: Ó Arjuno! Ti, kdo mají vizi věčnosti, vidí, že nezahubitelná duše je transcendentální, věčná a nad kvalitami přírody. Ačkoliv je ve styku s hmotným tělem, přesto nic nedělá ani není zapletena.

TEXT 33: Přestože nebe prostupuje vším, vzhledem k jeho subtilní povaze se s ničím nemísí. Stejně tak duše schopná vnímat Brahman se nemísí s tělem, i když v něm setrvává.

TEXT 34: Ó synu Bharaty, tak jako samotné slunce osvětluje celý tento vesmír, jediná živá bytost v těle osvětluje celé tělo vědomím.

TEXT 35: Ti, kdo očima poznání vidí rozdíl mezi tělem a znalcem těla a vědí, jak se vysvobodit z pout hmotné přírody, dosahují nejvyššího cíle.