TEXT 21
arjuna uvāca
kair liṅgais trīn guṇān etān
atīto bhavati prabho
kim-ācāraḥ kathaṁ caitāṁs
trīn guṇān ativartate
arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; kaiḥ — podle jakých; liṅgaiḥ — znaků; trīn — tři; guṇān — kvality; etān — všechny tyto; atītaḥ — když překonal; bhavati — je; prabho — ó můj Pane; kim — jaké; ācāraḥ — chování; katham — jak; ca — také; etān — tyto; trīn — tři; guṇān — kvality; ativartate — překonává.
Arjuna se zeptal: Můj drahý Pane, podle čeho se pozná ten, kdo je transcendentální vůči těmto třem kvalitám? Jak se chová? A jak tyto kvality přírody překonává?
Arjuna zde klade vhodné otázky — chce vědět, jak se pozná ten, kdo již překonává hmotné kvality. Nejprve se ptá na znaky takové transcendentální osoby. Podle čeho můžeme poznat, že již zůstává mimo vliv kvalit hmotné přírody? Druhá otázka se týká toho, jak žije a jak vypadají její činnosti. Jsou nějak usměrněné, či ne? Dále se Arjuna ptá na způsob, kterým lze dosáhnout transcendentálního stavu. To je nesmírně důležité — bez znalosti účinné metody, která umožňuje být neustále na transcendentální úrovni, nemůže nikdo projevovat dané znaky. Všechny Arjunovy otázky jsou tedy velmi významné a Pán na ně odpoví.