Sloka 17.21
yat tu pratyupakārārthaṁ
phalam uddiśya vā punaḥ
dīyate ca parikliṣṭaṁ
tad dānaṁ rājasaṁ smṛtam
yat — ten, který; tu — ale; prati-upakāra-artham — s cílem získat něco na oplátku; phalam — výsledek; uddiśya — přející si; vā — nebo; punaḥ — zase; dīyate — je daný; ca — také; parikliṣṭam — zdráhavě; tat — ten; dānam — milodar; rājasam — patřící ke kvalitě vášně; smṛtam — chápaný.
Milodar dávaný s myšlenkami na odměnu, s vidinou budoucích výsledků nebo s nechutí se řadí ke kvalitě vášně.
Lidé někdy dávají milodary proto, aby se dostali do nebeského království, někdy s těžkým srdcem a pak litují: „Proč jsem tolik utratil?“ Někdy to dělají pod tlakem, na výzvu výše postaveného. Tyto druhy dobročinnosti patří ke kvalitě vášně.
Mnoho nadací dává dary institucím, kde se holduje smyslovému požitku. To védská písma nedoporučují. Doporučené je vždy jen dávání milodarů na úrovni kvality dobra.