TEXT 72
eṣā brāhmī sthitiḥ pārtha
naināṁ prāpya vimuhyati
sthitvāsyām anta-kāle ’pi
brahma-nirvāṇam ṛcchati
eṣā — toto; brāhmī — duchovní; sthitiḥ — postavení; pārtha — ó synu Pṛthy; na — nikdy; enām — toto; prāpya — získávající; vimuhyati — zmatený; sthitvā — když setrvává; asyām — v tomto; anta-kāle — na konci života; api — také; brahma-nirvāṇam — duchovního království Boha; ṛcchati — dosáhne.
Tak vypadá duchovní a božský život a ten, kdo ho dosáhl, není zmatený. Jestliže je člověk v takovém stavu i v hodině smrti, může vejít do království Boha.
Vědomí Kṛṣṇy neboli božského života může každý jednotlivec dosáhnout okamžitě, za jediný moment — a nebo tohoto stavu nemusí dosáhnout ani za milióny životů. Je to pouze otázka poznání a přijetí skutečnosti. Khaṭvāṅga Mahārāja dosáhl tohoto stavu jen několik minut před smrtí — tím, že se odevzdal Kṛṣṇovi. Nirvāṇa znamená ukončení materialistického způsobu života. Podle budhistické filozofie bude po tomto hmotném životě následovat pouze prázdnota, ale Bhagavad-gītā učí něco jiného. Po završení hmotného života začíná život, který je opravdový. Omezenému materialistovi stačí vědět, že tento materialistický způsob života musí skončit, ale pro duchovně pokročilé je tu informace, že existuje ještě další život. Pokud se před ukončením nynějšího života někomu poštěstí rozvinout vědomí Kṛṣṇy, dosáhne okamžitě úrovně zvané brahma-nirvāṇa. Království Boha a oddaná služba Pánu se od sebe neliší. Obojí je na absolutní úrovni, a prokazovat transcendentální láskyplnou službu Pánu tedy znamená totéž co dosáhnout duchovního království. V hmotném světě probíhají činnosti provázené smyslovým požitkem, zatímco v duchovním světě jsou činnosti provázené vědomím Kṛṣṇy. Dosáhnout vědomí Kṛṣṇy ještě v tomto životě znamená bezprostředně dosáhnout Brahmanu a ten, kdo setrvává na úrovni vědomí Kṛṣṇy, již vešel do království Boha.
Brahman je pravým opakem hmoty; brāhmī sthiti proto znamená “nikoliv na úrovni hmotných činností”. Oddaná služba Pánu je v Bhagavad-gītě uznávána za činnost na úrovni osvobození (sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate). Brāhmī sthiti je tedy vysvobození z pout hmoty.
Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura předložil shrnutí, že tato druhá kapitola představuje obsah celého díla. Tématy Bhagavad-gīty jsou karma-yoga, jñāna-yoga a bhakti-yoga, oddaná služba. V druhé kapitole se hovořilo o karma-yoze a jñāna-yoze a rovněž byla stručně uvedena bhakti-yoga.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke druhé kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o jejím obsahu.