TEXT 25
saktāḥ karmaṇy avidvāṁso
yathā kurvanti bhārata
kuryād vidvāṁs tathāsaktaś
cikīrṣur loka-saṅgraham
saktāḥ — ulpívající; karmaṇi — při plnění předepsaných povinností; avidvāṁsaḥ — nevědomí; yathā — stejně jako; kurvanti — konají; bhārata — ó potomku Bharaty; kuryāt — má konat; vidvān — učený; tathā — takto; asaktaḥ — bez ulpívání; cikīrṣuḥ — toužící vést; loka-saṅgraham — širokou veřejnost.
Tak jako nevědomí konají své povinnosti a ulpívají přitom na výsledcích, učený může také jednat, ale bez ulpívání, s cílem správně vést všechny lidi.
Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, a ten, kdo není, se od sebe liší přáními. První nedělá nic, co by nevedlo k rozvinutí vědomí Kṛṣṇy. Může dokonce jednat naprosto stejně jako nevědomý člověk, který příliš ulpívá na hmotných činnostech; jeden z nich však tímto způsobem jedná, aby uspokojil své smysly, zatímco druhý tak usiluje o to, aby uspokojil Kṛṣṇu. Od osoby vědomé si Kṛṣṇy se tedy očekává, že lidem ukáže, jak jednat a jak použít výsledky svého jednání v zájmu vědomí Kṛṣṇy.