TEXT 8
niyataṁ kuru karma tvaṁ
karma jyāyo hy akarmaṇaḥ
śarīra-yātrāpi ca te
na prasidhyed akarmaṇaḥ
niyatam — předepsané; kuru — konej; karma — povinnosti; tvam — ty; karma — jednání; jyāyaḥ — lepší; hi — jistě; akarmaṇaḥ — než nečinnost; śarīra — těla; yātrā — udržování při životě; api — dokonce; ca — také; te — tvoje; na — nikdy; prasiddhyet — uskuteční se; akarmaṇaḥ — bez práce.
Konej svou předepsanou povinnost, neboť takové jednání je lepší než nečinnost. Bez práce nemůžeš ani udržet při životě hmotné tělo.
Na světě je mnoho lidí předstírajících meditaci, kteří o sobě prohlašují, že jsou vznešeného původu, a dobře placených lidí, kteří předstírají, že obětovali vše rozvoji duchovního života. Pán Kṛṣṇa nechtěl, aby se z Arjuny stal takový podvodník. Naopak si přál, aby Arjuna konal své předepsané povinnosti kṣatriyi. Arjuna byl hospodář a vojevůdce, a proto pro něho bylo lepší zůstat v tomto postavení a plnit své náboženské povinnosti, jak jsou předepsány pro ženatého kṣatriyu, státosprávce. Takové jednání postupně očistí srdce světského člověka, který se tak zbaví hmotného znečištění. Takzvané odříkání s cílem vlastního zaopatřování neschvaluje ani Pán, ani žádné náboženské písmo. Člověk musí koneckonců konat nějakou práci, aby udržel duši v těle. Neměl by se zříkat práce z nějakého rozmaru, aniž by očistil své materialistické sklony. Každý, kdo je v hmotném světě, má nečistou tendenci panovat hmotné přírodě — nebo jinými slovy, uspokojovat smysly. Těchto nečistých sklonů se je třeba zbavit. Ten, kdo to pomocí předepsaných povinností neudělal, by se v žádném případě neměl zříkat své práce a snažit se ze sebe dělat transcendentalistu. Tak by jen žil na úkor druhých.