TEXT 30
sarve ’py ete yajña-vido
yajña-kṣapita-kalmaṣāḥ
yajña-śiṣṭāmṛta-bhujo
yānti brahma sanātanam
sarve — všichni; api — ačkoliv zdánlivě odlišní; ete — tito; yajña-vidaḥ — obeznámení s významem konání obětí; yajña-kṣapita — očištěni konáním těchto obřadů; kalmaṣāḥ — od reakcí za hříšné činy; yajña-śiṣṭa — výsledků takových yajñí; amṛta-bhujaḥ — ti, kteří ochutnali nektar; yānti — spějí do; brahma — nejvyšší; sanātanam — věčná existence.
Všichni tito obětující, kteří znají smysl oběti, jsou postupně očištěni od reakcí za hříšné činy a po ochutnání nektaru výsledků obětí spějí do svrchované, věčné říše.
Z předchozího popisu různých druhů oběti (oběť vlastnictví, studium Ved či různých filozofických doktrín a yoga) vidíme, že společným cílem všech je ovládnout smysly. Uspokojování smyslů je hlavní příčinou hmotného bytí; dokud tedy živá bytost není na úrovni prosté hmotného smyslového požitku, nemůže dosáhnout věčné úrovně úplného poznání, úplné blaženosti a úplného života. Ta je ve věčné existenci, v prostředí Brahmanu. Všechny výše uvedené oběti pomáhají živé bytosti očistit se od reakcí za hříšné činy. Tímto postupem si nejen zajistí štěstí a bohatství v tomto životě, ale nakonec také vejde do věčného Božího království — buď tak, že splyne s neosobním Brahmanem, nebo že se stane společníkem Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy.