TEXT 15
yuñjann evaṁ sadātmānaṁ
yogī niyata-mānasaḥ
śāntiṁ nirvāṇa-paramāṁ
mat-saṁsthām adhigacchati
yuñjan — praktikující; evam — jak bylo uvedeno výše; sadā — neustále; ātmānam — tělo, mysl a duši; yogī — transcendentalista-mystik; niyata-mānasaḥ — s ovládnutou myslí; śāntim — klid a mír; nirvāṇa-paramām — ukončení hmotné existence; mat-saṁsthām — duchovního nebe (království Boha); adhigacchati — dosáhne.
Mystik, který má takto neustále pod kontrolou tělo, mysl a své jednání, ukončí s ovládnutou myslí hmotnou existenci a tak dosáhne Božího království (Kṛṣṇova sídla).
Nyní je jasně popsán konečný cíl provádění yogy. Yoga není určena k dosažení hmotných možností jakéhokoliv druhu—má umožnit ukončení hmotné existence. Ten, kdo chce yogou zlepšit zdraví nebo usiluje o hmotnou dokonalost, není podle Bhagavad-gīty yogī. Ukončení hmotné existence také neznamená, že živá bytost vstoupí do “prázdnoty”. Prázdnota je pouhý mýtus; nic takového ve stvoření Pána neexistuje. Ukončením hmotného bytí se ve skutečnosti rozumí, že každý se může dostat do duchovního nebe, Pánova sídla. Sídlo Pána je také jasně popsáno v Bhagavad-gītě — jako místo, kde není zapotřebí Slunce, Měsíce či elektřiny. Všechny planety v duchovním království září a osvětlují se samy, stejně jako Slunce v hmotném vesmíru. Boží království je všude, ale duchovní nebe a planety v něm jsou paraṁ dhāma, svrchovaná sídla.
Yogī, který zná vlastní já a dokonale poznal Pána Kṛṣṇu — jak zde sám Pán jasně říká (mat-cittaḥ, mat-paraḥ, mat-saṁsthām) — může dosáhnout skutečného klidu a nakonec dospět do Jeho nejvyššího sídla, na Kṛṣṇaloku, zvanou též Goloka Vṛndāvana. V Brahma-saṁhitě (5.37) je jasně řečeno: goloka eva nivasaty akhilātma-bhūtaḥ — přestože se Pán neustále zdržuje ve svém sídle jménem Goloka, je prostřednictvím svých vyšších duchovních energií zároveň všeprostupujícím Brahmanem a lokalizovanou Paramātmou. Nikdo nemůže dosáhnout duchovního nebe (Vaikuṇṭhy) či proniknout do Pánova věčného sídla (na Goloku Vṛndāvanu) bez náležitého poznání Kṛṣṇy a Jeho úplné expanze, Viṣṇua. Ten, kdo jedná s vědomím Kṛṣṇy, je tedy dokonalým yogīnem, neboť jeho mysl je vždy pohroužená do Kṛṣṇových činností (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ). Také z Ved (Śvetāśvatara Upaniṣad 3.8) se dozvídáme: tam eva viditvāti mṛtyum eti — “Živá bytost může zdolat zrození a smrt jedině poznáním Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy.” Dokonalostí yogy je tedy osvobození od hmotné existence; ne nějaká kouzla nebo gymnastické kousky používané ke klamání nevinných lidí.