TEXT 26
yato yato niścalati
manaś cañcalam asthiram
tatas tato niyamyaitad
ātmany eva vaśaṁ nayet
yataḥ yataḥ — odkudkoliv; niścalati — podnícená; manaḥ — mysl; cañcalam — přelétavá; asthiram — nestálá; tataḥ tataḥ — odtamtud; niyamya — usměrňující; etat — tuto; ātmani — vlastní já; eva — jistě; vaśam — pod vládu; nayet — musí přivést.
Ať už se jeho mysl vzhledem ke své přelétavé a nestálé povaze zatoulá kamkoliv, musí ji odtamtud přivést zpět pod vládu vlastního já.
Mysl je svou povahou přelétavá a nestálá. Yogī, který zná vlastní já, ji však musí ovládat; mysl nesmí ovládat jeho. Ten, kdo ovládá mysl (a tím i smysly), je gosvāmī či svāmī a ten, kdo je naopak ovládán myslí, je go-dāsa neboli služebník smyslů. Gosvāmī zná skutečnou úroveň štěstí smyslů. V případě transcendentálního štěstí smyslů jsou smysly zaměstnány službou Hṛṣīkeśovi, svrchovanému vlastníkovi smyslů—Kṛṣṇovi. Služba Kṛṣṇovi s očištěnými smysly se nazývá jednání s vědomím Kṛṣṇy. Tím lze smysly zcela ovládnout, a navíc se jedná o nejvyšší dokonalost yogy.