Sloka 7.23
antavat tu phalaṁ teṣāṁ
tad bhavaty alpa-medhasām
devān deva-yajo yānti
mad-bhaktā yānti mām api
anta-vat — pomíjivý; tu — ale; phalam — výsledek; teṣām — jejich; tat — ten; bhavati — stává se; alpa-medhasām — méně inteligentních lidí; devān — k polobohům; deva-yajaḥ — ti, kdo uctívají polobohy; yānti — jdou; mat — Moji; bhaktāḥ — oddaní; yānti — jdou; mām — ke Mně; api — také.
Méně inteligentní lidé uctívají polobohy a tím dosahují omezených a dočasných výsledků. Spějí na planety těchto polobohů, kdežto Moji oddaní se nakonec dostanou na Mou svrchovanou planetu.
Někteří komentátoři Bhagavad-gīty zastávají názor, že kdokoliv může uctívat jakéhokoliv poloboha, a tak dospět k Nejvyššímu Pánu, ale zde je jasně řečeno, že ti, kdo uctívají různé polobohy, mohou jít na různé planety, kde tito polobozi sídlí. Ten, kdo uctívá Slunce, dospěje na Slunce, a kdo uctívá boha Měsíce, dosáhne Měsíce. Chce-li někdo uctívat jiného poloboha, jako je Indra, může se dostat na jeho planetu. Není pravda, že uctíváním jakéhokoliv poloboha každý dospěje k Nejvyšší Osobnosti Božství. Tento verš to vyvrací, když jednoznačně uvádí, že uctívači polobohů dosahují různých planet v hmotném světě, ale že oddaný Nejvyššího Pána nejde na žádnou jinou planetu než přímo na svrchovanou planetu Nejvyšší Osobnosti Božství.
Někdo se může ptát, proč není výsledek stejný, jestliže jsou polobozi různými částmi těla Nejvyššího Pána? Odpověď zní, že polobohy uctívají méně inteligentní lidé, kteří nevědí, které části těla se dodává potrava. Někteří bláhově tvrdí, že je možné dávat potravu kterékoliv části těla jakýmkoliv způsobem. To není moc nadějné. Jak chcete krmit tělo ušima nebo očima? Tito lidé nevědí, že polobozi jsou jen části vesmírného těla Nejvyššího Pána, a ve své nevědomosti věří, že každý polobůh je odděleným Bohem, který může s Nejvyšším Pánem soupeřit.
Nejen polobozi, ale všechny živé bytosti jsou části Nejvyššího Pána. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu stojí, že brāhmaṇové jsou Jeho hlavou, kṣatriyové Jeho pažemi, vaiśyové Jeho pasem a śūdrové Jeho nohama. Všichni tedy jakožto různé části těla máme své různé úlohy a člověk v jakémkoliv postavení, který ví, že polobozi i on sám jsou nedílné části Nejvyššího Pána, má dokonalé poznání. Když to ale nechápe, dostává se na různé planety polobohů, ne tam, kam jde oddaný.
Výsledky získané díky požehnáním od polobohů jsou pomíjivé, jelikož planety i polobozi v hmotném světě jsou pomíjiví, stejně jako ti, kdo je uctívají. Proto je v tomto verši jasně řečeno, že všechny výsledky získané uctíváním polobohů jsou dočasné, a tomuto uctívání se tedy věnují jen méně inteligentní živé bytosti. Čistý oddaný, který s vědomím Kṛṣṇy oddaně slouží Nejvyššímu Pánu, dosahuje věčné, blažené existence plné poznání. To je něco úplně jiného, než čeho dosahují ti, kdo uctívají polobohy. Nejvyšší Pán je neomezený, Jeho přízeň je neomezená, Jeho milost je neomezená, a proto ti, kdo jednají s vědomím Kṛṣṇy a s touhou po milosti Nejvyššího Pána, dosahují také neomezených výsledků.