TEXT 13
oṁ ity ekākṣaraṁ brahma
vyāharan mām anusmaran
yaḥ prayāti tyajan dehaṁ
sa yāti paramāṁ gatim
oṁ — kombinaci písmen oṁ (oṁkāra); iti — tak; eka-akṣaram — jednu slabiku; brahma — absolutní; vyāharan — pronášející; mām — na Mne (Kṛṣṇu); anusmaran — vzpomínající; yaḥ — každý, kdo; prayāti — odchází; tyajan — opouštějící; deham — toto tělo; saḥ — on; yāti — dosáhne; paramām — nejvyššího; gatim — cíle.
Když je ustálen v této yoze a pronáší posvátnou slabiku oṁ, svrchovanou kombinaci písmen, a pak opustí tělo s myšlenkami na Nejvyšší Osobnost Božství, určitě dospěje na duchovní planety.
Zde je jasně řečeno, že oṁ, Brahman a Pán Kṛṣṇa se od sebe neliší. Oṁ je neosobní zvukové zastoupení Kṛṣṇy, ale zvuková vibrace Hare Kṛṣṇa oṁ zahrnuje. Pro tento věk je jednoznačně doporučeno zpívat mantru Hare Kṛṣṇa. Když tedy někdo na konci svého života při opouštění těla zpívá Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, bezesporu dospěje na jednu z duchovních planet, podle způsobu svého uctívání. Oddaní Kṛṣṇy se dostanou na Kṛṣṇovu planetu, Goloku Vṛndāvanu. Personalisté se dostávají také na bezpočet jiných planet (zvaných Vaikuṇṭhy) v duchovním nebi, zatímco impersonalisté zůstávají v brahmajyoti.