TEXT 25
dhūmo rātris tathā kṛṣṇaḥ
ṣaṇ-māsā dakṣiṇāyanam
tatra cāndramasaṁ jyotir
yogī prāpya nivartate
dhūmaḥ — kouř; rātriḥ — noc; tathā — také; kṛṣṇaḥ — čtrnáct dní tmavého měsíce; ṣaṭ-māsāḥ — šest měsíců; dakṣiṇa-ayanam — kdy slunce putuje po jižní straně; tatra — tam; cāndra-masam — planetu Měsíc; jyotiḥ — světlo; yogī — mystik; prāpya — dosahující; nivartate — vrací se.
Mystik, který opouští tento svět v době kouře, v noci, v období čtrnácti dnů ubývajícího měsíce a během šesti měsíců, kdy slunce putuje k jihu, dospěje na Měsíc, ale vrátí se.
Ve třetím zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu Kapila Muni říká, že ti, kdo jsou na Zemi zběhlí v plodonosných činnostech a obětních způsobech, se po smrti dostanou na Měsíc. Tyto povznesené duše stráví na Měsíci přibližně deset tisíc let; užívají si tam života pitím soma-rasy a nakonec se vrátí na Zemi. Měsíc tedy obývají bytosti, které jsou na vyšší úrovni — třebaže je ti, kdo mají hrubohmotné smysly, nemusí vnímat.