TEXT 19
tapāmy aham ahaṁ varṣaṁ
nigṛhṇāmy utsṛjāmi ca
amṛtaṁ caiva mṛtyuś ca
sad asac cāham arjuna
tapāmi — dávám teplo; aham — Já; aham — Já; varṣam — déšť; nigṛhṇāmi — zadržuji; utsṛjāmi — spouštím; ca — a; amṛtam — nesmrtelnost; ca — a; eva — jistě; mṛtyuḥ — smrt; ca — a; sat — duchovní; asat — hmotné; ca — a; aham — Já; arjuna — ó Arjuno.
Ó Arjuno, Já dávám teplo, zadržuji a spouštím déšť. Jsem nesmrtelnost a také zosobněná smrt. Zahrnuji duchovní i hmotné.
Kṛṣṇa, prostřednictvím svých různých energií, šíří teplo a světlo. Dělá to skrze elektřinu a slunce. Je to rovněž Kṛṣṇa, kdo v létě zadržuje déšť, aby nepršelo, a potom v období dešťů spouští jeho nepřetržité přívaly. Síla, která nás neustále udržuje při životě, je také Kṛṣṇa a na konci života se setkáme s Kṛṣṇou v podobě smrti. Z rozboru těchto nejrůznějších Kṛṣṇových energií můžeme zjistit, že pro Kṛṣṇu není rozdíl mezi hmotným a duchovním — On je obojím. Osoba v pokročilém stavu vědomí Kṛṣṇy proto takové rozdíly nedělá. Ve všem vidí pouze Kṛṣṇu.
Jelikož je Kṛṣṇa hmotnou i duchovní podstatou, je i obrovskou vesmírnou podobou zahrnující všechny hmotné projevy. A Jeho vrndávanské zábavy, které projevuje v podobě dvourukého Śyāmasundary hrajícího na flétnu, jsou zábavami téže Nejvyšší Osobnosti Božství.