Text 71
prabhu kahe — śuna, śrīpāda, ihāra kāraṇa
guru more mūrkha dekhi’ karila śāsana
prabhu kahe – Pán odpovĕdĕl; śuna – prosím slyšte; śrīpāda – Vaše Svatosti; ihāra – toho; kāraṇa – důvod; guru – Můj duchovní učitel; more – Mnĕ; mūrkha – hlupák; dekhi' – jelikož chápal; karila – učinil; śāsana – pokárání.
Śrī Caitanya Mahāprabhu Prakāśānandovi Sarasvatīmu odvĕtil: „Můj drahý pane, vyslechnĕte si prosím, proč tomu tak je. Můj duchovní mistr Mne považoval za hlupáka, a proto Mĕ pokáral.“
Když se Prakāśānanda Sarasvatī zeptal Śrī Caitanyi Mahāprabhua, proč nestuduje vedāntu ani nepraktikuje meditaci, Pán Caitanya se vydával za prvotřídního hlupáka, aby naznačil, že současný vĕk, Kali-yuga, je vĕkem hlupáků a darebáků, ve kterém není možné dosáhnout dokonalosti pouhým čtením vedāntské filosofie a meditací. Śāstry důraznĕ doporučují:
harer nāma harer nāma
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā
„V tomto vĕku hádek a pokrytectví je jediným prostředkem k osvobození zpívání svatých jmen Pána. Jiný způsob neexistuje. Jiný způsob neexistuje. Jiný způsob neexistuje.“ Lidé jsou v Kali-yuze obecnĕ tak pokleslí, že pro nĕ není možné dosáhnout dokonalosti pouhým studiem Vedānta-sūtry. Mĕli bychom proto s veškerou vážností začít neustále zpívat svaté jméno Pána.