Text 254
vairāgya-vidyā-nija-bhakti-yoga-
śikṣārtham ekaḥ puruṣaḥ purāṇaḥ
śrī-kṛṣṇa-caitanya-śarīra-dhārī
kṛpāmbudhir yas tam ahaṁ prapadye
vairāgya – odpoutanost od všeho, co nepomáhá rozvíjet vĕdomí Kṛṣṇy; vidyā – poznání; nija – vlastní; bhakti-yoga – oddanou službu; śikṣā-artham – učit; ekaḥ – sám; puruṣaḥ – Nejvyšší Osoba; purāṇaḥ – velmi starý nebo vĕčný; śrī-kṛṣṇa-caitanya – Śrī Kṛṣṇy Caitanyi Mahāprabhua; śarīra-dhārī – přijímající tĕlo; kṛpā-ambudhiḥ – oceán transcendentální milosti; yaḥ – kdo; tam – Jemu; aham – já; prapadye – odevzdávám se.
„Přijímám útočištĕ u Nejvyšší Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇy, který sestoupil v podobĕ Pána Caitanyi Mahāprabhua, aby nás učil skutečnému poznání, oddané službĕ Jemu a odpoutanosti od všeho, co není příznivé pro vĕdomí Kṛṣṇy. Sestoupil proto, že je oceánem transcendentální milosti. Odevzdávám se Jeho lotosovým nohám.“
Tento a následující verš jsou zahrnuty v Caitanya-candrodaya-nāṭace (6.74–75) od Śrī Kavi-karṇapūry.