Text 262
evaṁ-vrataḥ sva-priya-nāma-kīrtyā
jātānurāgo druta-citta uccaiḥ
hasaty atho roditi rauti gāyaty
unmāda-van nṛtyati loka-bāhyaḥ
evam-vrataḥ – když nĕkdo takto dodržuje slib zpívat a tančit; sva – vlastní; priya – velmi drahé; nāma – svaté jméno; kīrtyā – zpíváním; jāta – takto rozvine; anurāgaḥ – připoutanost; druta-cittaḥ – velmi dychtivĕ; uccaiḥ – hlasitĕ; hasati – smĕje se; atho – také; roditi – pláče; rauti – je zneklidnĕný; gāyati – zpívá; unmāda-vat – jako blázen; nṛtyati – tančí; loka-bāhyaḥ – aniž by se staral o lidi okolo.
„,Ten, kdo je skutečnĕ pokročilý a raduje se ze zpívání svatého jména svého nesmírnĕ drahého Pána, prožívá vzrušení a svaté jméno zpívá hlasitĕ. Také se smĕje, pláče, je neklidný a zpívá jako blázen, aniž by se staral o své okolí.̀“
Tento verš pochází ze Śrīmad-Bhāgavatamu (11.2.40).