SLOKA 45
evaṁ samāhita-matir
mām evātmānam ātmani
vicaṣṭe mayi sarvātman
jyotir jyotiṣi saṁyutam
evam — takto; samāhita — zcela zamĕřené; matiḥ — vĕdomí; mām — Mĕ; eva — jistĕ; ātmānam — individuální duše; ātmani — v individuální duši; vicaṣṭe — vidí; mayi — ve Mnĕ; sarva-ātman — v Nejvyšší Osobnosti Božství; jyotiḥ — sluneční paprsky; jyotiṣi — se sluncem; saṁyutam — spojené.
Ten, kdo svou mysl zcela zamĕřil na Mĕ, by Mĕ mĕl vidĕt ve své vlastní duši a individuální duši ve Mnĕ, Nejvyšší Osobnosti Božství. Tak uvidí individuální duše spojené s Nejvyšší Duší, tak jako je vidĕt sluneční paprsky zcela spojené se sluncem.
V duchovním svĕtĕ všechno přirozenĕ září, protože to je povaha duchovní skutečnosti. Když tedy nĕkdo vidí individuální duši jako nedílnou část Nejvyššího Pána, je to podobná zkušenost jako pohled na sluneční paprsky vycházející ze slunce. Nejvyšší Pán sídlí v živé bytosti a živá bytost je zároveň v Nĕm. V obou případech je však Nejvyšší Pán udržovatelem a vládcem, nikoliv živá bytost. Jak šťastný by každý mohl být, kdyby rozvinul vĕdomí Kṛṣṇy a nalezl Nejvyššího Pána, Kṛṣṇu, ve všem a všechno v Nĕm. Osvobozený život s vĕdomím Kṛṣṇy je tak příjemný, že nemít toto vĕdomí je to nejvĕtší neštĕstí. Śrī Kṛṣṇa laskavĕ mnoha způsoby vysvĕtluje svrchovanost vĕdomí Kṛṣṇy a požehnané osoby Pánovo upřímné poselství chápou.