SLOKA 19
prakṛtir yasyopādānam
ādhāraḥ puruṣaḥ paraḥ
sato ’bhivyañjakaḥ kālo
brahma tat tritayaṁ tv aham
prakṛtiḥ — hmotná příroda; yasya — čeho (stvořeného vesmírného projevu); upādānam — hmotná příčina; ādhāraḥ — základ; puruṣaḥ — Osobnost Božství; paraḥ — Nejvyšší; sataḥ — skutečnosti (přírody); abhivyañjakaḥ — katalyzátor; kālaḥ — čas; brahma — Absolutní Pravda; tat — tato; tritayam — trojice; tu — ale; aham — Já.
Hmotný vesmír lze považovat za skutečný s tím, že příroda je jeho původní složkou a konečným stavem. Pán Mahā-Viṣṇu je místem spočinutí přírody, která se projevuje silou času. Příroda, všemocný Viṣṇu ani čas se tedy neliší ode Mĕ, Nejvyšší Absolutní Pravdy.
Hmotná příroda je Pánova energie, Mahā-Viṣṇu je Jeho úplná část a čas představuje Pánovu činnost. Čas a příroda tedy vždy podléhají Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, jenž prostřednictvím svých energií a úplných částí tvoří, udržuje a ničí vše, co existuje. Pán Kṛṣṇa je jinými slovy Absolutní Pravda, protože v sobĕ zahrnuje veškerou existenci.