SLOKA 17-18
kracin magno mahāvarte
taralais tāḍitaḥ kvacit
yādobhir bhakṣyate kvāpi
svayam anyonya-ghātibhiḥ
kvacic chokaṁ kvacin mohaṁ
kvacid duḥkhaṁ sukhaṁ bhayam
kvacin mṛtyum avāpnoti
vyādhy-ādibhir utārditaḥ
kvacit — nĕkdy; magnaḥ — topil se; mahā-āvarte — ve velkém víru; taralaiḥ — vlnami; tāḍitaḥ — bičován; kvacit — nĕkdy; yādobhiḥ — mořskými příšerami; bhakṣyate — hrozilo, že bude pozřen; kva api — nĕkdy; svayam — sebe; anyonya — navzájem; ghātibhiḥ — napadaly se; kvacit — nĕkdy; śokam — depresi; kvacit — nĕkdy; moham — zmatek; kvacit — nĕkdy; duḥkham — neštĕstí; sukham — štĕstí; bhayam — strach; kvacit — nĕkdy; mṛtyum — smrt; avāpnoti — prožíval; vyādhi — nemocí; ādibhiḥ — a dalšími bolestmi; uta — také; arditaḥ — sužován.
Nĕkdy byl pohlcen obrovskými víry, nĕkdy bičován mocnými vlnami a jindy mu zase hrozilo, že jej pozřou mořské příšery, které se vzájemnĕ napadaly. Nĕkdy cítil nářek, zmatenost, utrpení, štĕstí a strach a jindy zase cítil tak strašnou nevolnost a bolest, až mĕl pocit, že umírá.