SLOKA 31
tāvat tri-bhuvanaṁ sadyaḥ
kalpāntaidhita-sindhavaḥ
plāvayanty utkaṭāṭopa-
caṇḍa-vāteritormayaḥ
tāvat—potom; tri-bhuvanam—všechny tři světy; sadyaḥ—ihned po; kalpa-anta—na začátku zpustošení; edhita—vzedmuté; sindhavaḥ—všechny oceány; plāvayanti—zaplavují; utkaṭa—prudký; āṭopa—rozbouření; caṇḍa—hurikán; vāta—větry; īrita—vanoucí; ūrmayaḥ—vlny.
Na začátku zpustošení přetečou všechna moře a velice prudce vanou hurikány. Vzedmou se divoké mořské vlny a všechny tři světy jsou ihned zaplaveny vodou.
Je řečeno, že planoucí oheň z úst Saṅkarṣaṇa řádí sto let polobohů neboli 36 000 lidských let. Dalších 36 000 let pak trvají nepřetržité lijavce doprovázené prudkými větry, které zvednou veliké vlny, a moře a oceány přetečou. Tyto události během 72 000 let jsou počátkem částečného zpustošení tří světů. Lidé na všechny tyto konce světa zapomínají a myslí si, jak jsou šťastní díky materialistickému rozvoji civilizace. To se nazývá māyā neboli “to, co není”.