SLOKA 2
dadarśa tatrābhijitaṁ dharā-dharaṁ
pronnīyamānāvanim agra-daṁṣṭrayā
muṣṇantam akṣṇā sva-ruco ’ruṇa-śriyā
jahāsa cāho vana-gocaro mṛgaḥ
dadarśa—viděl; tatra—tam; abhijitam—vítězný; dharā—Zemi; dharam—nesoucí; pronnīyamāna—zdvihaná vzhůru; avanim—Země; agra-daṁṣṭrayā—na špici Jeho klu; muṣṇantam—který snižoval; akṣṇā—Svýma očima; sva-rucaḥ—Hiraṇyākṣův lesk; aruṇa—červené; śriyā—zářící; jahāsa—smál se; ca—a; aho—ó; vana-gocaraḥ—obojživelné; mṛgaḥ — zvíře.
Uviděl tam všemocnou Osobnost Božství v inkarnaci kance, jak vynáší Zemi na špici Svých klů a zbavuje ho Svýma červenýma očima jeho lesku. Démon se smál: Ó, jaké obojživelné zvíře!
V jedné z předchozích kapitol jsme mluvili o Nejvyšší Osobnosti Božství v inkarnaci kance Varāhy. Když Varāha na Svých klech vynášel potopenou Zemi z vodní hlubiny, velký démon Hiraṇyākṣa se s Ním setkal, napadl Ho a nazval Ho zvířetem. Démoni nechápou inkarnace Pána — myslí si, že Jeho inkarnace ryby, kance nebo želvy jsou pouze velká zvířata. Mají mylné představy o těle Nejvyšší Osobnosti Božství, dokonce i v Pánově lidské podobě, a vysmívají se Jeho přítomnosti v hmotném světě. V Caitanya-sampradāyi se někdy objevuje mylné, démonské pojetí inkarnace Nityānandy Prabhua. Tělo Nityānandy Prabhua je duchovní, ale démoni si myslí, že tělo Nejvyšší Osobnosti je hmotné jako naše. Avajānanti māṁ mūḍhāḥ — lidé, kteří nemají žádnou inteligenci, se vysmívají transcendentální podobě Pána a považují ji za hmotnou.