SLOKA 14
mano buddhir ahaṅkāraś
cittam ity antar-ātmakam
caturdhā lakṣyate bhedo
vṛttyā lakṣaṇa-rūpayā
manaḥ—mysl; buddhiḥ—inteligence; ahaṅkāraḥ—ego; cittam—vědomí; iti—takto; antaḥ-ātmakam—vnitřní, jemné smysly; catuḥ-dhā—se čtyřmi aspekty; lakṣyate—je pozorováno; bhedaḥ—rozlišení; vṛttyā — jejich úlohami; lakṣaṇa-rūpayā—představují různé vlastnosti.
Vnitřní, jemné smysly jsou vnímány ve čtyřech aspektech — jako mysl, inteligence, ego a znečištěné vědomí. Rozlišit je lze jedině jejich různými úlohami, neboť představují různé vlastnosti.
Zde popsané čtyři vnitřní neboli jemné smysly jsou definovány různými vlastnostmi. Když je čisté vědomí hmotně znečištěné a duše se ztotožňuje s tělem, je řečeno, že je pod vlivem falešného ega. Vědomí je funkce duše, a proto se za vědomím skrývá duše. Hmotně znečištěné vědomí se nazývá ahaṅkāra.