SLOKA 33
kāla-māyāṁśa-yogena
bhagavad-vīkṣitaṁ nabhaḥ
nabhaso ’nusṛtaṁ sparśaṁ
vikurvan nirmame ’nilam
kāla—čas; māyā—vnější energie; aṁśa-yogena—částečně smíšené; bhagavat—Osobnost Božství; vīkṣitam—pohlédl na; nabhaḥ—nebe; nabhasaḥ—z nebe; anusṛtam—tímto stykem; sparśam—dotyk; vikurvat — přeměnou; nirmame—byl vytvořen; anilam—vzduch.
Pán potom pohlédl na nebe částečně smíšené s věčným časem a vnější energií, a tak vznikl pocit doteku, z něhož se v nebi vytvořil vzduch.
Všechny součásti hmotného stvoření vznikají postupně od jemné podoby k hrubé. Tak se vyvinul celý vesmír. Z nebe vznikl pocit doteku, který je směsí věčného času, vnější energie a pohledu Osobnosti Božství. Pocit doteku se vyvinul ve vzduch v nebi. A stejně tak, od jemného k hrubému, se vyvíjely všechny další hrubohmotné prvky — zvuk se vyvinul v éter, dotek ve vzduch, podoba v oheň, chuť ve vodu a vůně v zemi.