SLOKA 1
sūta uvāca
niśamya kauṣāraviṇopavarṇitaṁ
dhruvasya vaikuṇṭha-padādhirohaṇam
prarūḍha-bhāvo bhagavaty adhokṣaje
praṣṭuṁ punas taṁ viduraḥ pracakrame
sūtaḥ uvāca—Sūta Gosvāmī řekl; niśamya—když vyslechl; kauṣāraviṇā—mudrcem Maitreyou; upavarṇitam—popsaný; dhruvasya—Mahārāje Dhruvy; vaikuṇṭha-pada—do Viṣṇuova sídla; adhirohaṇam—vystoupení; prarūḍha—zvětšil; bhāvaḥ—láskyplnou oddanost; bhagavati—k Nejvyšší Osobnosti Božství; adhokṣaje—který je mimo dosah přímého vnímání; praṣṭum—otázat se; punaḥ—znovu; tam—Maitreyi; viduraḥ—Vidura; pracakrame—pokusil se.
Sūta Gosvāmī dále ṛṣiům v čele se Śaunakou řekl: Když Vidura od Maitreyi Ṛṣiho vyslechl, jak Dhruva Mahārāja dospěl do sídla Pána Viṣṇua, velice to prohloubilo jeho láskyplnou oddanost. Otázal se Maitreyi následovně.
Jak vidíme z rozhovorů Vidury s Maitreyou, příběhy o činnostech Nejvyšší Osobnosti Božství a oddaných jsou tak strhující, že ani oddaný, který je popisuje, ani oddaný, který jim naslouchá, se otázkami a odpověďmi nikdy neunaví. Transcendentální náměty jsou tak úžasné, že nikoho nevyčerpá, když o nich bude vyprávět nebo jim naslouchat. Neoddaní si možná myslí: “Jak mohou ti lidé strávit tolik času jenom tím, že mluví o Bohu?” Ale oddané nikdy naslouchání a vyprávění o Nejvyšším Pánu a Jeho oddaných neomrzí. Čím více naslouchají a hovoří, tím více chtějí naslouchat. Při zpívání mantry Hare Kṛṣṇa se opakují pouze tři slova — Hare, Kṛṣṇa a Rāma — ale oddaní přesto mohou zpívat tuto Hare Kṛṣṇa mantru dvacet čtyři hodin denně a necítí se unaveni.