SLOKA 22
kiṁ vāṁho vena uddiśya
brahma-daṇḍam ayūyujan
daṇḍa-vrata-dhare rājñi
munayo dharma-kovidāḥ
kim—proč; vā—také; aṁhaḥ—hříšné činnosti; vene—na Venu; uddiśya—když viděli; brahma-daṇḍam—bráhmanskou kletbu; ayūyujan—chtěli uvalit; daṇḍa-vrata-dhare—ten, který nosí žezlo jako symbol trestu; rājñi—na krále; munayaḥ—velcí mudrci; dharma-kovidāḥ—dokonale znalí náboženských zásad.
Vidura se také zeptal: Jak to, že velcí mudrci, kteří byli dokonale zběhlí v náboženských zásadách, chtěli proklít krále Venu, jenž sám nosil žezlo jako symbol trestu, a uvalili na něj tak ten nejtěžší trest (brahma-śāpa)?
Král může potrestat každého, ale v tomto případě velcí mudrci potrestali jeho. Musel se tedy dopustit něčeho velice vážného, neboť proč by ho jinak velcí mudrci, kteří jsou známí svou vznešeností a snášenlivostí, trestali navzdory vysoké úrovni svého vědomí? Rovněž je patrné, že král nebyl nezávislý na bráhmanské kultuře. Nad králem existoval dohled brāhmaṇů, a kdykoliv bylo zapotřebí, brāhmaṇové krále svrhli nebo zabili — nikoliv zbraní, ale mantrou brahma-śāpy. Brāhmaṇové byli tak mocní, že na základě pouhé jejich kletby člověk okamžitě zemřel.