KAPITOLA DVACÁTÁ ŠESTÁ

SLOKA 1:
Král Parīkṣit se otázal Śukadeva Gosvāmīho: Můj drahý pane, proč jsou živé bytosti umístěny do různých hmotných situací? Vysvětli mi to, prosím.
 

SLOKA 2:
Velký mudrc Śukadeva Gosvāmī pravil: Můj milý králi, v tomto hmotném světě existují tři druhy činností — činnosti v kvalitě dobra, vášně a nevědomosti. Každého člověka ovlivňují tři kvality hmotné přírody, a proto jsou i výsledky jeho činností trojí. Ten, kdo jedná v kvalitě dobra, je zbožný a šťastný, kdo jedná pod vlivem kvality vášně, dosahuje smíšeného utrpení a štěstí a ten, kdo jedná pod vlivem nevědomosti, je vždy nešťastný a žije jako zvíře. Živé bytosti jsou různými kvalitami přírody ovlivněny do různé míry, a proto jsou různá i jejich místa určení.
 

SLOKA 3: Tak jako různými zbožnými činnostmi člověk dosáhne různých postavení v nebeském životě, bezbožným jednáním dosáhne různých postavení v pekelném životě. Ti, kdo jsou ovládáni hmotnou kvalitou nevědomosti, se oddávají bezbožným činnostem a podle míry své nevědomosti jsou umísťováni na různé úrovně pekelného života. Pokud člověk jedná v kvalitě nevědomosti následkem šílenství, je jeho výsledné utrpení nejméně kruté. Ten, kdo jedná bezbožně, ale zná rozdíl mezi zbožnými a bezbožnými činnostmi, je uvržen do středně krutého pekla. A pro toho, kdo jedná bezbožně a nevědomě následkem svého ateismu, je výsledný pekelný život nejhorší. Každá živá bytost je kvůli své nevědomosti od nepaměti unášena různými touhami na tisíce různých pekelných planet. Pokusím se je popsat co nejdůkladněji.

SLOKA 4:
Král Parīkṣit se otázal Śukadeva Gosvāmīho: Můj drahý pane, jsou pekelné oblasti mimo vesmír, uvnitř vesmírného obalu nebo na různých místech této planety?
 

SLOKA 5:
Velký mudrc Śukadeva Gosvāmī odpověděl: Všechny pekelné planety spočívají v prostoru mezi Oceánem Garbhodaka a třemi světy. Nacházejí se pod Bhū-maṇḍalou na jižní straně vesmíru, těsně nad vodou Oceánu Garbhodaka. V této oblasti mezi Oceánem Garbhodaka a nižšími planetárními soustavami je také Pitṛloka. Všichni obyvatelé Pitṛloky v čele s Agniṣvāttou meditují v hlubokém samādhi o Nejvyšší Osobnosti Božství a vždy přejí blaho svým rodinám.
 

SLOKA 6: Králem pitů je Yamarāja, velmi mocný syn boha Slunce. Sídlí na Pitṛloce se svými osobními služebníky a podle pravidel a usměrnění Nejvyššího Pána posílá své zástupce, Yamadūty, aby mu přivedli všechny hříšné lidi ihned po jejich smrti. Poté, co se hříšníci ocitnou v dosahu jeho moci, řádně je odsoudí podle toho, jakých se dopouštěli hříšných činností, a pošle je na jednu z mnoha pekelných planet odpykat si přiměřený trest.

SLOKA 7: Některé autority praví, že existuje celkem dvacet jedna pekelných planet, a jiné hovoří o dvaceti osmi. Můj milý králi, nastíním všechny tyto planety podle jejich jmen, podob a příznaků. Toto jsou jména různých pekel: Tāmisra, Andhatāmisra, Raurava, Mahāraurava, Kumbhīpāka, Kālasūtra, Asi-patravana, Sūkaramukha, Andhakūpa, Kṛmibhojana, Sandaṁśa, Taptasūrmi, Vajrakaṇṭaka-śālmalī, Vaitaraṇī, Pūyoda, Prāṇarodha, Viśasana, Lālābhakṣa, Sārameyādana, Avīci, Ayaḥpāna, Kṣārakardama, Rakṣogaṇa-bhojana, Śūlaprota, Dandaśūka, Avaṭa-nirodhana, Paryāvartana a Sūcīmukha. Všechny tyto planety jsou určeny k trestání živých bytostí.

SLOKA 8: Můj milý králi, člověka, který si přivlastní právoplatnou manželku, děti nebo peníze někoho jiného, zajmou v okamžiku smrti divocí Yamadūtové, sváží ho provazem času a násilně uvrhnou do pekla zvaného Tāmisra. Na této velmi temné planetě hříšníka trestají — bijí ho a spílají mu. Je mučen hladem a nedostává žádnou vodu k pití. Hrůzostrašní pomocníci Yamarāje mu tímto způsobem působí kruté utrpení, následkem kterého někdy omdlévá.

SLOKA 9: Toho, kdo lstivě podvede jiného člověka a užívá si jeho manželky a dětí, čeká peklo známé jako Andhatāmisra, kde se ocitá v situaci, v jaké je strom podťatý u kořenů. Ještě předtím, než se hříšná živá bytost dostane na Andhatāmisru, je vystavena různým utrpením nejvyššího stupně, která jsou tak krutá, že ztrácí inteligenci a zrak. Proto učení mudrci toto peklo nazývají Andhatāmisra.

SLOKA 10: Člověk, který považuje své tělo za sebe sama, ve dne v noci dře, aby získal peníze na udržování svého těla a těl své manželky a dětí. Když pracuje pro obživu sebe a své rodiny, často se stává, že se přitom dopouští násilí na ostatních živých bytostech. Taková osoba je nucena vzdát se svého těla a rodiny v okamžiku smrti, kdy trpí reakcemi za svou podlost vůči ostatním živým tvorům, a je uvržena do pekla zvaného Raurava.

SLOKA 11: Podlý člověk se v tomto životě dopouští násilných činů vůči mnoha živým bytostem. Živé bytosti, kterým ublížil, se proto po jeho smrti, kdy je Yamarājem odvlečen do pekla, objeví jako zvířata zvaná ruru, aby mu působila velmi krutou bolest. Učenci toto peklo nazývají Raurava. Ruru, jehož v tomto světě nelze spatřit, je podlejší než had.

SLOKA 12: Člověka, který udržuje své tělo tím, že ubližuje druhým, nemine trest v pekle zvaném Mahāraurava. V tomto pekle mu zvířata ruru, známá jako kravyāda, působí velká muka a požírají jeho maso.

SLOKA 13: Krutí lidé vaří zaživa ubohá zvířata a ptáky, aby udržovali svá těla a uspokojovali své jazyky. Takové osoby odsuzují dokonce i lidožrouti. V příštím životě je Yamadūtové odvlečou do pekla jménem Kumbhīpāka, kde je budou smažit ve vařícím oleji.

SLOKA 14: Vrah brāhmaṇy je uvržen do pekla známého jako Kālasūtra, jehož obvod činí 128 000 kilometrů a jež je celé z mědi. Měděný povrch, který je rozpalován zezdola ohněm a shora pražícím sluncem, je nesmírně horký. Vrah brāhmaṇy tak trpí vnitřním a vnějším žárem. Zevnitř ho pálí hlad a žízeň a zvenčí slunce a oheň pod měděným povrchem. Proto si neustále lehá, sedá, vstává a pobíhá sem a tam. Tímto způsobem musí trpět tolik tisíc let, kolik je chlupů na zvířecím těle.

SLOKA 15: Pokud se někdo odchýlí z cesty Ved, aniž by ho k tomu nutily mimořádné okolnosti, uvrhnou ho Yamarājovi služebníci do pekla zvaného Asi-patravana, kde ho bičují. Když pobíhá sem a tam a prchá před bolestí nejvyššího stupně, naráží na všech stranách do palem, jejichž listy jsou jako nabroušené meče. Má zranění po celém těle, omdlévá na každém kroku a volá: “Ó, co mám nyní dělat? Jak se zachráním?” Tak trpí ten, kdo se odchýlí od přijatých náboženských zásad.

SLOKA 16: Hříšného krále nebo vládního představitele, který potrestá nevinného nebo udělí tělesný trest brāhmaṇovi, odvlečou v příštím životě Yamadūtové do pekla zvaného Sūkaramukha. Tam ho nejsilnější Yamarājovi pomocníci drtí přesně tak, jako se lisuje cukrová třtina, aby se z ní vymačkala šťáva. Hříšná živá bytost velmi žalostně naříká a omdlévá, stejně jako když nevinný člověk podstupuje trest. To je výsledek potrestání nevinného.

SLOKA 17: Řízením Nejvyššího Pána sají nízké živé bytosti, jako jsou štěnice a komáři, krev lidí a jiných zvířat. Tato nepatrná stvoření si neuvědomují, že jejich kousnutí či bodnutí působí člověku bolest. Prvotřídní lidské bytosti — brāhmaṇové, kṣatriyové a vaiśyové — však mají rozvinuté vědomí, a proto vědí, jak bolestivé je být zabit. Pokud poznáním obdařená lidská bytost zabíjí nebo trápí nepatrná stvoření, která nemají schopnost rozlišovat, nepochybně se tím dopouští hříchu. Nejvyšší Pán takového člověka potrestá uvržením do pekla jménem Andhakūpa, kde ho napadají všichni ptáci, šelmy, plazi, komáři, vši, červi, mouchy a všechna ostatní stvoření, kterým v životě ublížil. Útočí na něj ze všech stran a připravují ho o potěšení ze spánku. Jelikož si nemůže odpočinout, neustále bloudí temnotou. V Andhakūpě tedy jeho utrpení věrně připomíná strádání živé bytosti v nižších životních druzích.

SLOKA 18: Pokud člověk získá a sám jí nějaké jídlo, aniž by ho rozdělil hostům, starým lidem a dětem, nebo ho jí bez vykonání pěti druhů oběti, není o nic lepší než vrána. Po smrti je uvržen do nejodpornějšího ze všech pekel, jež se nazývá Kṛmibhojana. V tomto pekle se nachází 100 000 yojanů (1 280 000 kilometrů) široké jezero, které je plné červů. V něm se stane jedním z červů a navzájem se požírá s ostatními. Pokud se tento hříšník před smrtí nekaje za své činy, zůstane v pekelném jezeře Kṛmibhojany tolik let, kolik yojanů je jezero široké.

SLOKA 19: Můj milý králi, ten, kdo oloupí brāhmaṇu či kohokoliv jiného o drahokamy a zlato, aniž by se to stalo za mimořádných okolností, se dostane do pekla známého jako Sandaṁśa. Tam je jeho kůže trhána doruda rozžhavenými železnými koulemi a kleštěmi. Tímto způsobem je celé jeho tělo rozerváno na kusy.

SLOKA 20: Muže nebo ženu, kteří mají pohlavní styk s nevhodným příslušníkem opačného pohlaví, uvrhnou po smrti Yamarājovi pomocníci do pekla zvaného Taptasūrmi, kde je bičují. Muž je přinucen obejmout doruda rozžhavenou figuru ženy a žena je nucena obejmout podobnou figuru muže. Takový je trest za nedovolený sex.

SLOKA 21: Ten, kdo holduje sexu bez rozlišování — dokonce i se zvířaty — je po smrti uvržen do pekla zvaného Vajrakaṇṭaka-śālmalī. V tomto pekle se nachází strom cejba, který má mnoho trnů, jež jsou jako blesky. Yamarājovi pomocníci na něj hříšníka pověsí a násilím ho táhnou dolů, přičemž trny hrubě rozdírají jeho tělo.

SLOKA 22: Člověk, který se narodil ve významné rodině — jako například kṣatriya, člen královského rodu nebo vládní služebník — ale opomíjí vykonávat své předepsané povinnosti podle náboženských zásad, následkem čehož zdegraduje, poklesne v okamžiku smrti do pekelné řeky Vaitaraṇī. Tato řeka, jež tvoří vodní příkop okolo pekla, je plná vodních dravců. Když je do ní hříšník vhozen, tito dravci ho okamžitě začnou požírat, ale jelikož žil nanejvýš hříšně, neopouští své tělo. V oné řece, která je plná výkalů, moči, hnisu, krve, chlupů, nehtů, kostí, morku, masa a tuku, si neustále vzpomíná na své hříšné činnosti a strašlivě trpí.

SLOKA 23: Nestydatí manželé śūdrānī, žen nízkého původu, žijí přesně jako zvířata, a proto naprosto postrádají dobré chování, čistotu a jakákoliv usměrnění. Takoví lidé jsou po smrti uvrženi do pekla zvaného Pūyoda, kde se ocitnou v oceánu plném hnisu, výkalů, moči, hlenů, slin a podobných věcí. Śūdrové, kteří nedokázali zlepšit své postavení, poklesnou do onoho oceánu a jsou nuceni tyto odporné věci jíst.

SLOKA 24: Pokud člověk z vyšších tříd (brāhmaṇa, kṣatriya a vaiśya) nachází v tomto životě potěšení ve zbytečném štvaní a zabíjení zvířat v lese s pomocí svých ochočených psů, mulů a oslů, je po smrti uvržen do pekla zvaného Prāṇarodha. Tam si z něho Yamarājovi pomocníci udělají terč a probodávají ho šípy.

SLOKA 25: Člověk, který se v tomto životě pyšní svým vynikajícím postavením a bezhlavě obětuje zvířata za účelem hmotného věhlasu, je po smrti uvržen do pekla známého jako Viśasana. Tam mu Yamarājovi pomocníci působí neomezenou bolest a potom ho zabíjejí.

SLOKA 26: Pokud pošetilý člen některé třídy dvojzrozených (brāhmaṇa, kṣatriya a vaiśya) nutí svou ženu pít jeho semeno pod vlivem chtivé touhy udržet ji ve své moci, je po smrti uvržen do pekla zvaného Lālābhakṣa. Tam je vhozen do řeky tekoucího semene, které musí pít.

SLOKA 27: Některé osoby v tomto světě jsou profesionálními lupiči, kteří lidem zapalují domy nebo jim podávají jed. Členové královské rodiny a vládní úředníci zase okrádají obchodníky — tak, že je nutí platit daň z příjmu, a různými jinými metodami. Takoví démoni jsou po smrti uvrženi do pekla, jež se nazývá Sārameyādana. Na této planetě je 720 psů se zuby mocnými jako blesky, kteří na pokyn Yamarājových pomocníků takové hříšníky nenasytně požírají.

SLOKA 28: Člověka, který v tomto životě falešně svědčí nebo lže při uzavírání obchodu či rozdávání milodarů, po smrti Yamarājovi pomocníci krutě potrestají. Odvlečou takového hříšníka na vrchol hory vysoké 1280 kilometrů a po hlavě ho svrhnou do pekla zvaného Avīcimat. V tomto pekle neexistuje žádný úkryt a tvoří je tvrdé kameny podobné vodním vlnám. Není tam však voda, a proto se to místo nazývá Avīcimat (bez vody). Přestože je hříšník opakovaně shazován z hory a jeho tělo se vždy roztříští na malé kousky, nikdy neumírá, ale neustále si odpykává trest.

SLOKA 29: Každý brāhmaṇa či jeho žena, kteří pijí alkohol, jsou po smrti odvlečeni Yamarājovými pomocníky do pekla jménem Ayaḥpāna. Toto peklo také čeká každého kṣatriyu, vaiśyu či člověka vázaného slibem, kteří v iluzi pijí soma-rasu. Yamarājovi pomocníci tam stojí na jejich hrudích a lijí jim do úst roztavené železo.

SLOKA 30: Odporný člověk nízkého původu, který se v tomto životě považuje za významného a falešně zpychne, následkem čehož neprokazuje patřičnou úctu tomu, kdo ho předčí původem, askezí, vzděláním, chováním a společenským či duchovním postavením, připomíná již v tomto životě mrtvolu. Po smrti je po hlavě svržen do pekla známého jako Kṣārakardama, kde si musí vytrpět těžký trest z rukou Yamarājových pomocníků.

SLOKA 31: Na tomto světě žijí muži a ženy, kteří obětují lidské bytosti Bhairavovi nebo Bhadra Kālī a potom pojídají maso svých obětí. Ti, kdo konají takové obřady, jsou po smrti odvlečeni do Yamarājova sídla, kde je jejich oběti, které přijaly podoby Rākṣasů, sekají nabroušenými meči na kusy. Stejně jako lidožrouti na tomto světě pijí krev svých obětí, tančí a radostně zpívají, tak i tyto oběti mají nyní požitek z pití krve těch, kdo je obětovali, a pořádají stejné oslavy.

SLOKA 32: Někteří lidé v tomto životě poskytují útočiště zvířatům a ptákům, kteří se na vesnici nebo v lese uchýlí pod jejich ochranu, a když v nich vzbudí pocit bezpečí, nabodnou je na kopí nebo jejich těla provlečou nitěmi a hrají si s nimi jako s hračkami, čímž jim působí nesmírnou bolest. Yamarājovi pomocníci takové lidi po smrti odvlečou do pekla jménem Śūlaprota, kde je probodávají kopími ostrými jako jehly. Trpí tam hladem a žízní a ze všech stran se na ně slétávají ptáci s ostrými zobáky, jako například supi a volavky, kteří trhají jejich těla. Během mučení a utrpení vzpomínají na své minulé hříšné činnosti.

SLOKA 33: Ti, kdo se v tomto životě chovají jako zákeřní hadi, neustále jsou plní hněvu a působí ostatním živým bytostem bolest, poklesnou po smrti do pekla známého jako Dandaśūka. Můj milý králi, v tomto pekle jsou hadi s pěti nebo sedmi kápěmi, kteří takové hříšníky polykají stejně, jako obyčejní hadi polykají myši.

SLOKA 34: Ti, kdo v tomto životě vězní jiné živé bytosti v temných studnách, sýpkách nebo jeskyních, se po smrti dostanou do pekla zvaného Avaṭa-nirodhana. Tam jsou uvrženi do temných studní, kde je dusí jedovaté výpary a kouř, které jim působí kruté utrpení.

SLOKA 35: Hospodář, který přijímá hosty nebo návštěvníky s nenávistnými pohledy, jako by je chtěl spálit na popel, je uvržen do pekla jménem Paryāvartana. Tam ho pronikavými pohledy pozorují supi, volavky, vrány a podobní ptáci, kteří se na něho znenadání střemhlav vrhnou a s velkou silou mu vyklovou oči.

SLOKA 36: Ten, kdo je na tomto světě nebo v tomto životě velmi pyšný na své bohatství, si vždy myslí: “Jsem tak bohatý. Kdo se mi vyrovná?” Má pokřivený pohled a neustále se obává, že mu někdo jeho bohatství vezme. Podezírá dokonce i své nadřízené. Při uvažování o ztrátě bohatství jeho tvář a srdce vyprahnou, a proto vždy vypadá jako běs. Není naprosto schopen dosáhnout skutečného štěstí a neví, co to znamená žít bez úzkosti. Za své hříšné činnosti, které páchá, aby si vydělal peníze a zvýšil a ochránil své bohatství, je uvržen do pekla zvaného Sūcīmukha, kde ho velitelé Yamarājových služebníků trestají tak, že prošívají celé jeho tělo nití jako tkalci při tkaní látky.

SLOKA 37: Můj milý králi Parīkṣite, v Yamarājově provincii existují stovky a tisíce pekelných planet. Všichni bezbožní lidé, o kterých jsem hovořil — a také ti, o kterých jsem se nezmínil — musí vstoupit na tyto planety podle míry své bezbožnosti. Zbožní lidé však vstoupí na jiné planetární soustavy, na planety polobohů. Nicméně zbožní i bezbožní se po vyčerpání výsledků svých zbožných či bezbožných činností opět vracejí na Zemi.

SLOKA 38: Na začátku (ve druhém a třetím zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu) jsem již popsal, jak lze pokročit na cestě osvobození. Purāṇy popisují ohromný vesmír, který se podobá vejci rozdělenému na čtrnáct částí. Tato gigantická podoba je považována za vnější tělo Pána, stvořené Jeho energií a vlastnostmi, a nazývá se virāṭ-rūpa. Pokud člověk s velkou vírou čte popis této vnější podoby Pána, naslouchá mu nebo jej vysvětluje ostatním, aby šířil bhāgavata-dharmu neboli vědomí Kṛṣṇy, jeho víra a oddanost v duchovním vědomí, vědomí Kṛṣṇy, budou postupně vzrůstat. Rozvinout takové vědomí je sice velmi obtížné, ale touto metodou se lze očistit a postupně dojít k uvědomění si Nejvyšší, Absolutní Pravdy.

SLOKA 39: Ten, kdo se zajímá o osvobození, kdo přijímá cestu osvobození a koho nepřitahuje cesta podmíněného života, se nazývá yati neboli oddaný. Takový člověk by měl nejprve ovládnout svou mysl meditací o virāṭ-rūpě, gigantické vesmírné podobě Pána, a potom postupně začít meditovat o duchovní podobě Kṛṣṇy (sac-cid-ānanda-vigraha) — poté, co slyšel o obou podobách. Tak se jeho mysl ustálí v samādhi. Prostřednictvím oddané služby pak může realizovat duchovní podobu Pána, která je cílem oddaných. Tak bude jeho život úspěšně završen.

SLOKA 40:
Můj milý králi, nyní jsem ti popsal tuto planetu Zemi a jiné planetární soustavy s jejich územími (varṣami), řekami a horami. Popsal jsem také nebe, oceány, nižší planetární soustavy, všechny směry, pekelné planetární soustavy a hvězdy. To vše tvoří virāṭ-rūpu, Pánovu gigantickou hmotnou podobu, na níž spočívají všechny živé bytosti. Tak jsem popsal úžasnou expanzi vnějšího těla Pána.