SLOKA 43
kāmān kāmayate kāmyair
yad-artham iha pūruṣaḥ
sa vai dehas tu pārakyo
bhaṅguro yāty upaiti ca
kāmān—objekty k uspokojování smyslů; kāmayate—přeje si; kāmyaiḥ—různými činy založenými na touze; yat—čeho; artham—za účelem; iha—v tomto hmotném světě; pūruṣaḥ—živá bytost; saḥ—to; vai—skutečně; dehaḥ—tělo; tu—ale; pārakyaḥ—patří druhým (psům, supům atd.); bhaṅguraḥ—pomíjivé; yāti—odchází; upaiti—přijme duši; ca—a.
Živá bytost si přeje zajistit pohodlí svému tělu a kvůli tomu vytváří mnoho plánů, ale tělo je ve skutečnosti vlastnictvím jiných. Pomíjivé tělo nejprve živou bytost přijme a pak ji opouští.
Všichni si přejí zajistit pohodlí svým tělům a snaží se k tomu vytvořit příhodné podmínky. Zapomínají přitom, že tělu je předurčeno stát se potravou psů, šakalů či hmyzu a změnit se v bezcenné výkaly, popel či hlínu. Živá bytost marní svůj čas bezvýsledným úsilím o získání hmotného vlastnictví, které má zaručovat pohodlí jednomu tělu za druhým.