Sloka 13.28
samaṁ sarveṣu bhūteṣu
tiṣṭhan-taṁ parameśvaram
vinaśyatsv avinaśyantaṁ
yaḥ paśyati sa paśyati
samam — stejně; sarveṣu — ve všech; bhūteṣu — živých bytostech; tiṣṭhantam — pobývající; parama-īśvaram — Nadduši; vinaśyatsu — ve zničitelném; avinaśyantam — nezničenou; yaḥ — ten, kdo; paśyati — vidí; saḥ — on; paśyati — skutečně vidí.
Kdo vidí Nadduši doprovázející individuální duši ve všech tělech a ví, že duše ani Nadduše v těle odsouzeném k zániku nikdy nezanikají, ten skutečně vidí.
Ten, kdo díky dobré společnosti vidí propojení tří objektů: těla, jeho vlastníka neboli individuální duše a také jejího přítele, má opravdové poznání. Nikdo nemůže tyto tři věci vidět, dokud není ve styku se skutečným znalcem duchovní skutečnosti. Ti, kdo nemají takovou společnost, jsou nevědomí; vidí jen tělo a myslí si, že se zánikem těla všechno skončí. To ale není pravda. Jak duše, tak Nadduše existují i poté, co tělo zahyne, a věčně putují skrze mnoho pohyblivých i nehybných těl. Sanskrtské slovo parameśvara se někdy překládá jako „individuální duše“, protože duše je pánem těla a po jeho zániku se přemísťuje do jiného. V tom smyslu je pánem. Jiní ovšem vysvětlují, že parameśvara je Nadduše. Každopádně v obou případech platí, že jak Nadduše, tak individuální duše existují dál. Jich se zánik netýká. Kdo se dívá tímto způsobem, ten vidí, co se skutečně děje.