Sloka 18.38
viṣayendriya-saṁyogād
yat tad agre ’mṛtopamam
pariṇāme viṣam iva
tat sukhaṁ rājasaṁ smṛtam
viṣaya — smyslových předmětů; indriya — a smyslů; saṁyogāt — ze spojení; yat — co; tat — to; agre — na začátku; amṛta-upamam — jako nektar; pariṇāme — na konci; viṣam iva — jako jed; tat — to; sukham — štěstí; rājasam — na úrovni kvality vášně; smṛtam — je považováno.
Štěstí, které pochází ze styku smyslů se smyslovými předměty, vypadá zpočátku jako nektar, ale na konci je jako jed. Takové štěstí se řadí ke kvalitě vášně.
Když se mladý muž setká s mladou ženou, dojde ke spojení smyslů a smyslových předmětů, a když se jí dotýká, dívá se na ni a má s ní pohlavní styk, je to zpočátku příslušným smyslům velice příjemné, ale na konci nebo po nějakém čase to bude působit jako jed. Odloučí se, rozvedou se, budou zarmoucení a budou naříkat. Takové štěstí se řadí ke kvalitě vášně. Štěstí pocházející ze spojení smyslů se smyslovými předměty vede pokaždé k neštěstí a měli bychom se mu všemi způsoby vyhýbat.