Sloka 4.13

Pán je stvořitel všeho. Z Něho se všechno rodí, On všechno udržuje a po zániku v Něm všechno spočívá. Je tedy i stvořitelem čtyř společenských tříd, v čele s třídou inteligentních lidí, kterým se říká brāhmaṇové, jelikož jsou na úrovni kvality dobra. Po nich následuje třída organizátorů, kṣatriyů, na které hlavně působí kvalita vášně. Obchodníci, vaiśyové, jsou pod smíšeným vlivem kvalit vášně a nevědomosti a śūdry, třídu dělníků, ovlivňuje nejvíc hmotná kvalita nevědomosti. Přestože Pán Kṛṣṇa stvořil tyto čtyři třídy, sám k žádné z nich nepatří, jelikož není jednou z podmíněných duší, jejichž jedna skupina tvoří lidskou společnost. Lidská společnost by nebyla jiná než jakákoliv zvířecí společnost, ale pro povznesení člověka nad úroveň zvířat stvořil Pán výše uvedené třídy, které umožňují systematicky rozvíjet vědomí Kṛṣṇy. Každý člověk tíhne k určitým činnostem podle toho, které kvality hmotné přírody si osvojil. Příznaky odpovídající jednotlivým hmotným kvalitám jsou popsané v osmnácté kapitole této knihy. Člověk vědomý si Kṛṣṇy ovšem předčí dokonce i brāhmaṇy. I když u brāhmaṇů se vzhledem k jejich vlastnostem očekává, že budou znát Brahman, Nejvyšší Absolutní Pravdu, většina z nich má k Brahmanu přístup jen jako k neosobnímu projevu Pána Kṛṣṇy. Ale člověk, který překoná omezené znalosti brāhmaṇy a dospěje k poznání Nejvyšší Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇy, vyvine vědomí Kṛṣṇy a stane se vaiṣṇavou. Vědomí Kṛṣṇy zahrnuje poznání různých Kṛṣṇových úplných expanzí – Rāmy, Nṛsiṁhy, Varāhy a tak dále. A tak jako je Kṛṣṇa transcendentální vůči tomuto systému čtyř tříd lidské společnosti, je i člověk vědomý si Kṛṣṇy transcendentální vůči veškerému světskému třídění, ať už na komunity, národy či druhy života.