Sloka 18.35
yayā svapnaṁ bhayaṁ śokaṁ
viṣādaṁ madam eva ca
na vimuñcati durmedhā
dhṛtiḥ sā pārtha tāmasī
yayā — kterým; svapnam — od snění; bhayam — strachu; śokam — nářku; viṣādam — zasmušilosti; madam — iluze; eva — jistě; ca — také; na — nikdy; vimuñcati — oprošťuje se; durmedhā — neinteligentní; dhṛtiḥ — odhodlání; sā — to; pārtha — ó synu Pṛthy; tāmasī — spojené s kvalitou nevědomosti.
A odhodlání, které nepřekonává snění, strach, nářek, zasmušilost a iluzi, je neinteligentní a patří ke kvalitě temnoty, ó synu Pṛthy.
Z tohoto verše bychom neměli vyvodit závěr, že člověk ovlivněný kvalitou dobra vůbec nesní. Tady snění znamená příliš mnoho spánku. Každý sní, na úrovni dobra, vášně i nevědomosti, a je to přirozené. Ale co se týče těch, kdo se neobejdou bez příliš dlouhého spaní, kteří se nevyvarují pýchy na to, jak si užívají hmotných věcí, kteří neustále sní o ovládání hmotného světa a kteří svůj život, mysl a smysly zaměřují tímto způsobem, jejich odhodlání se řadí ke kvalitě nevědomosti.