Sloka 2.32
yadṛcchayā copapannaṁ
svarga-dvāram apāvṛtam
sukhinaḥ kṣatriyāḥ pārtha
labhante yuddham īdṛśam
yadṛcchayā — sama od sebe; ca — rovněž; upapannam — jež přišla; svarga — nebeských planet; dvāram — dveře; apāvṛtam — otevřené dokořán; sukhinaḥ — šťastní; kṣatriyāḥ — kṣatriyové; pārtha — ó synu Pṛthy; labhante — získávají; yuddham — válku; īdṛśam — takovou.
Ó Pārtho, šťastní jsou kṣatriyové, kterým se sama od sebe naskytne taková příležitost k boji, jež jim otevírá brány nebeských planet dokořán!
Pán Kṛṣṇa, učitel celého světa, odsuzuje postoj Arjuny, který prohlásil: „Nevidím na tomto boji nic dobrého. Za to skončím navěky v pekle.“ Tato Arjunova slova pocházela jen z nevědomosti. Chtěl se při plnění svých povinností vyhnout násilí. Zastávat na bojišti nenásilí je pro kṣatriyu filozofie bláznů. V Parāśara-smṛti, sbírce náboženských zákonů, již sestavil Parāśara, velký mudrc a otec Vyāsadevy, je řečeno:
kṣatriyo hi prajā rakṣan
śastra-pāṇiḥ pradaṇḍayan
nirjitya para-sainyādi
kṣitiṁ dharmeṇa pālayet
„Kṣatriya má povinnost chránit občany před všemi pohromami, a z toho důvodu musí pro zachování zákona a pořádku používat ve vhodných případech násilí. Musí proto porážet vojska nepřátelských králů, a tak má vládnout světu podle náboženských zásad.“ (Parāśara-smṛti 1.61)
S ohledem na všechny okolnosti neměl Arjuna jediný důvod zdržet se boje. Kdyby své nepřátele porazil, těšil by se z království, a kdyby v bitvě zemřel, dospěl by na nebeské planety, jejichž brány měl dokořán otevřené. V obou případech mu boj přinášel prospěch.