Sloka 4.19
yasya sarve samārambhāḥ
kāma-saṅkalpa-varjitāḥ
jñānāgni-dagdha-karmāṇaṁ
tam āhuḥ paṇḍitaṁ budhāḥ
yasya — ten, jehož; sarve — všeho druhu; samārambhāḥ — snahy; kāma — založeného na touze po smyslovém požitku; saṅkalpa — odhodlání; varjitāḥ — jsou prosté; jñāna — dokonalého poznání; agni — ohněm; dagdha — spálená; karmāṇam — jehož činnost; tam — jeho; āhuḥ — prohlašují; paṇḍitam — za učeného; budhāḥ — ti, kdo vědí.
Člověk, jehož veškeré snažení je prosté touhy po smyslovém požitku, má úplné poznání. Mudrci říkají, že oheň dokonalého poznání spaluje následky jeho činů.
Činnosti osoby vědomé si Kṛṣṇy může pochopit jedině člověk, který má úplné poznání. Jelikož ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, vůbec nevyhledává uspokojování smyslů, rozumí se, že následky svých činů spálil dokonalým poznáním svého přirozeného postavení věčného služebníka Nejvyšší Osobnosti Božství. Ten, kdo dospěl k takové dokonalosti poznání, je skutečně učený. Rozvoj tohoto poznání o věčné službě Pánu se přirovnává k ohni, který když se rozhoří, může spálit všechny následky našich činů.