Sloka 5.4
sāṅkhya-yogau pṛthag bālāḥ
pravadanti na paṇḍitāḥ
ekam apy āsthitaḥ samyag
ubhayor vindate phalam
sāṅkhya — analytické zkoumání hmotného světa; yogau — činnosti oddané služby; pṛthak — odlišné; bālāḥ — méně inteligentní; pravadanti — říkají; na — nikdy; paṇḍitāḥ — učení; ekam — v jednom; api — dokonce; āsthitaḥ — kdo je pohroužený; samyak — úplný; ubhayoḥ — obojího; vindate — získá; phalam — výsledek.
Jenom nevědomí tvrdí, že oddaná služba (karma-yoga) je něco jiného než analytické zkoumání hmotného světa (sāṅkhya). Skutečně učení říkají, že následováním jedné z těchto cest se dosahuje výsledků obou.
Cílem analytického zkoumání hmotného světa je nalézt duši veškeré existence. Duší hmotného světa je Viṣṇu neboli Nadduše. Kdo oddaně slouží Pánu, slouží tím i Nadduši. První proces vede k nalezení kořene stromu a druhý spočívá v jeho zalévání. Pravý student sāṅkhyové filozofie najde kořen hmotného světa, Viṣṇua, a pak začne s dokonalým poznáním Pánu sloužit. V jádru tedy není mezi oběma procesy žádný rozdíl, protože oba mají za cíl Viṣṇua. Ti, kdo neznají konečný účel, říkají, že sāṅkhya a karma-yoga mají odlišné záměry, ale učený člověk zná jednotný cíl těchto různých procesů.