Sloka 9.12

Je mnoho oddaných, kteří si myslí, že mají vědomí Kṛṣṇy a jsou zapojení v oddané službě, ale v srdci nepřijímají Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu, jako Absolutní Pravdu. Ti nikdy neochutnají plod oddané služby – návrat k Bohu. Úspěšní nebudou ani ti, kdo se věnují plodonosným, zbožným činnostem s konečným cílem vysvobodit se z hmotného zapletení, protože neberou vážně Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu. Jinými slovy – ti, kdo znevažují Kṛṣṇu, jsou démoni či ateisté. Jak stojí v sedmé kapitole Bhagavad-gīty, tito démonští ničemové se Kṛṣṇovi nikdy neodevzdávají. Jejich mentální spekulace, pomocí které chtějí dospět k Absolutní Pravdě, je tak přivede k chybnému závěru, že obyčejná živá bytost a Kṛṣṇa jsou jedno a totéž. Na základě tohoto mylného přesvědčení si myslí, že tělo každé lidské bytosti je teď jen pokryté hmotnou energií, a že jakmile se někdo zbaví hmotného těla, neliší se od Boha. Tento pokus stát se Kṛṣṇou bude marný, protože je iluzí. Verš říká, že takový ateistický a démonský rozvoj duchovního poznání je vždy bezcenný. Když se takoví lidé snaží získat poznání z védských textů, jako je Vedānta-sūtra a Upaniṣady, ničeho nedosáhnou.

Považovat Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, jen za obyčejného člověka je tedy velký prohřešek. Ti, kdo tak uvažují, jsou pomýlení, protože nedovedou pochopit Kṛṣṇovu věčnou podobu. Bṛhad-viṣṇu-smṛti jasně prohlašuje:

„Toho, kdo považuje tělo Kṛṣṇy za hmotné, je třeba vyhnat od všech obřadů a činností prováděných podle śruti a smṛti. A pokud se stane, že někdo zahlédne jeho tvář, měl by se okamžitě vykoupat v Ganze, aby se zbavil nákazy.“ Lidé se Kṛṣṇovi posmívají, protože závidí Nejvyšší Osobnosti Božství. Jejich osudem je rodit se život za životem mezi ateisty a démony. Jejich poznání bude trvale zahalené iluzí a postupně budou klesat do nejtemnějších končin stvoření.