Sloka 18.61
īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ
hṛd-deśe ’rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā
īśvaraḥ — Nejvyšší Pán; sarva-bhūtānām — všech živých bytostí; hṛt-deśe — v oblasti srdce; arjuna — ó Arjuno; tiṣṭhati — dlí; bhrāmayan — způsobující putování; sarva-bhūtāni — všechny živé bytosti; yantra — na stroji; ārūḍhāni — usazené; māyayā — pod vlivem hmotné energie.
Nejvyšší Pán dlí v srdci každého, Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou jakoby usazené na stroji vytvořeném z hmotné energie.
Arjuna neměl svrchované poznání, a když se rozhodoval, zda má bojovat nebo nemá, byl omezený svou nedokonalou schopností vlastního úsudku. Pán Kṛṣṇa ho poučil, že individuální duše není absolutní. Nejvyšší Osobnost Božství neboli samotný Kṛṣṇa pobývá v podobě lokalizované Nadduše v srdci, odkud živou bytost vede. Živá bytost po výměně těl zapomene na své dřívější činy, ale Nadduše, která zná minulost, přítomnost i budoucnost, zůstává svědkem všeho jejího počínání. Tato Nadduše tedy řídí všechny činnosti živých bytostí podle jejich zásluh. Živou bytost nese hmotné tělo, vytvořené podle pokynů Nadduše z hmotné energie. Jakmile se duše octne v určitém těle, musí jednat podle něho. Jeden řidič v závodním autě jede rychleji než druhý v obyčejném voze, i když jinak jsou si oba rovní. Stejně tak hmotná příroda vytváří na pokyn Nejvyšší Duše různá těla, aby různé živé bytosti mohly jednat podle svých dřívějších tužeb. Živá bytost není nezávislá. Nikdo by si neměl myslet, že nezávisí na Nejvyšší Osobnosti Božství. Každý je vždy pod vládou Pána, a proto je jeho povinností se Mu odevzdat. K tomu nabádá následující verš.