TEXT 32
yadṛcchayā copapannaṁ
svarga-dvāram apāvṛtam
sukhinaḥ kṣatriyāḥ pārtha
labhante yuddham īdṛśam
yadṛcchayā — sama od sebe; ca — rovněž; upapannam — přišla k; svarga — nebeských planet; dvāram — dveře; apāvṛtam — otevřené dokořán; sukhinaḥ — šťastní; kṣatriyāḥ — kṣatriyové; pārtha — ó synu Pṛthy; labhante — získávají; yuddham — válka; īdṛśam — taková.
Ó Pārtho, šťastni jsou kṣatriyové, kterým se bez hledání naskytne taková příležitost k boji, otevírající jim brány nebeských planet!
Svrchovaný učitel světa Pán Kṛṣṇa odsuzuje postoj Arjuny, který řekl: “Nevidím na tomto boji nic dobrého. Povede k trvalému životu v pekle.” Tato Arjunova slova pramenila pouze z nevědomosti. Když šlo o plnění vlastní povinnosti, chtěl zastávat nenásilí. Být kṣatriyou a začít na bojišti zastávat nenásilí je filozofie hlupáků. V Parāśara-smṛti, sbírce náboženských zákonů sestavené Parāśarou, který byl velkým mudrcem a otcem Vyāsy, je řečeno:
kṣatriyo hi prajā rakṣan
śastra-pāṇiḥ pradaṇḍayan
nirjitya para-sainyādi
kṣitiṁ dharmeṇa pālayet
“Kṣatriya má povinnost chránit občany před potížemi všeho druhu, a z toho důvodu musí k zachování zákona a řádu použít v některých případech násilí. Musí proto porážet vojáky nepřátelsky smýšlejících králů a tak v zájmu náboženských zásad vládnout světu.”
Při uvážení všech hledisek je zřejmé, že Arjuna neměl jediný důvod zdržet se boje. Kdyby své nepřátele porazil, těšil by se z království, a kdyby v bitvě zemřel, dostal by se na nebeské planety, jejichž brány mu byly otevřené dokořán. Boj by mu v obou případech přinesl prospěch.