TEXT 37
yathaidhāṁsi samiddho ’gnir
bhasma-sāt kurute ’rjuna
jñānāgniḥ sarva-karmāṇi
bhasma-sāt kurute tathā
yathā — stejně jako; edhāṁsi — palivové dříví; samiddhaḥ — planoucí; agniḥ — oheň; bhasma-sāt — na popel; kurute — mění; arjuna — ó Arjuno; jñāna-agniḥ — oheň poznání; sarva-karmāṇi — všechny reakce za hmotné činnosti; bhasma-sāt — v popel; kurute — mění; tathā — podobně.
Ó Arjuno, tak jako planoucí oheň mění palivové dříví v popel, oheň poznání spaluje na popel všechny reakce za hmotné jednání.
Dokonalé poznání vlastního já, Nejvyššího Já a jejich vzájemného vztahu je zde přirovnáno k ohni. Tento oheň spaluje na popel všechny reakce nejen za bezbožné, ale i za zbožné činnosti. Existují mnohá stádia reakce: tvořící se reakce, reakce nesoucí své ovoce, reakce již obdržená a reakce a priori (ještě neprojevená). Poznání o přirozeném postavení živé bytosti ale pálí na popel vše. Když má někdo úplné poznání, všechny reakce — jak a priori, tak a posteriori (již poznané), jsou zničeny. Ve Vedách (Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣad 4.4.22) je uvedeno: ubhe uhaivaiṣa ete taraty amṛtaḥ sādhv-asādhūnī — “Osoba překoná reakce za zbožné i bezbožné činy.”