TEXT 12
yuktaḥ karma-phalaṁ tyaktvā
śāntim āpnoti naiṣṭhikīm
ayuktaḥ kāma-kāreṇa
phale sakto nibadhyate
yuktaḥ — ten, kdo je zaměstnaný oddanou službou; karma-phalam — výsledků všech činností; tyaktvā — zříkající se; śāntim — dokonalého klidu a míru; āpnoti — dosahuje; naiṣṭhikīm — neochvějného; ayuktaḥ — ten, kdo nemá vědomí Kṛṣṇy; kāma-kāreṇa — aby si užíval výsledků činů; phale — k plodu; saktaḥ — připoutaný; nibadhyate — zaplétá se.
Trvale oddaná duše dosahuje ničím nerušeného klidu a míru, neboť obětuje výsledky všech činností Mně, zatímco ten, kdo není spojen s Božstvím a lační po plodech své práce, se zaplétá.
Rozdíl mezi osobou vědomou si Kṛṣṇy a osobou, jejíž vědomí se soustřeďuje na tělo, je ten, že první je poutána ke Kṛṣṇovi, zatímco druhá k výsledkům svých činností. Ten, kdo je poután ke Kṛṣṇovi a jedná pouze v Jeho zájmu, je osvobozený a nestrachuje se o výsledky své práce. V Bhāgavatamu je vysvětleno, že příčinou úzkostné starosti o výsledek nějaké činnosti je jednání ovlivněné pojetím dvojnosti, to znamená bez poznání Absolutní Pravdy. Tou je Kṛṣṇa, Nejvyšší Absolutní Pravda, Osobnost Božství. V případě vědomí Kṛṣṇy žádná dvojnost neexistuje. Vše je výtvorem Kṛṣṇovy energie a Kṛṣṇa je všedobrý. Činnosti provázené vědomím Kṛṣṇy jsou tedy na absolutní úrovni — jsou transcendentální a nepřinášejí žádné hmotné následky. Každého, kdo si je vědom Kṛṣṇy, proto naplňuje klid a mír. Avšak ten, kdo je zapleten v úvahách o zisku, který použije na smyslový požitek, tohoto klidu nemůže dosáhnout. To je tajemství vědomí Kṛṣṇy — kdo vidí, že mimo Kṛṣṇu neexistuje nic, zůstává klidný a zcela prostý strachu.