TEXT 39
etan me saṁśayaṁ kṛṣṇa
chettum arhasy aśeṣataḥ
tvad-anyaḥ saṁśayasyāsya
chettā na hy upapadyate
etat — toto je; me — moje; saṁśayam — pochybnost; kṛṣṇa — ó Kṛṣṇo; chettum — připravit o; arhasi — jsi žádán; aśeṣataḥ — zcela; tvat — než Ty; anyaḥ — jiný; saṁśayasya — pochybnost; asya — tuto; chettā — ten, kdo odstraňuje; na — nikdy; hi — jistě; upapadyate — může být nalezen.
Taková je moje pochybnost, Kṛṣṇo, a já Tě žádám, abys ji zcela rozptýlil. Kromě Tebe nelze nalézt nikoho, kdo by ji dokázal odstranit.
Pán Kṛṣṇa dokonale zná minulost, přítomnost a budoucnost. Na začátku Bhagavad-gīty řekl, že všechny živé bytosti byly individuálními osobami v minulosti, existují tak v přítomnosti a zachovají si svou individuální totožnost i v budoucnosti, a to i po vysvobození z hmotného zapletení. Tím tedy již vyjasnil otázku budoucnosti individuální živé bytosti. Nyní chce Arjuna znát budoucnost neúspěšného transcendentalisty. Kṛṣṇu nikdo nepřevyšuje ani se Mu nikdo nevyrovná, a už vůbec se Mu nemohou rovnat takzvaní velcí mudrci a filozofové, kteří jsou vydáni na milost a nemilost hmotné přírodě. Prohlášení Kṛṣṇy je tedy rozhodující a úplnou odpovědí na všechny pochyby, protože Kṛṣṇa dokonale zná minulost, přítomnost a budoucnost — Jeho ale nezná nikdo. Jedině Kṛṣṇa a oddaní vědomí si Kṛṣṇy mohou vidět vše v pravém světle.